Navštíveno: 26. 2. 2022
Historie: Praha-Vršovice je železniční stanice, která se nachází převážně ve Vršovicích podél hranice Nuslí (Severní drážní věže a věž vedle mostu u Otakarovy ulice jsou na katastru Nuslí a mají nuselská popisná čísla), rozplety u severozápadního zhlaví v oblasti bývalé stanice Královské Vinohrady v ulici Pod Nuselskými Schody spadají do katastru Vinohrad. Nádražní budova se nachází na adrese Ukrajinská 304/2b. Ačkoliv trať z Prahy do Budějovic uvedla soukromá společnost KFJB do provozu již v roce 1871, zpočátku první stanicí po Praze byla až Hostivař. Tato železniční stanice byla postavena v neorenesančním slohu podle plánů pro mě neznámého autora v roce 1882. Až 1. března 1882 bylo uvedeno do provozu nádraží Nusle a roku 1886 bylo dokončeno seřaďovací nádraží. Osobní nástupiště a nádražní budova byly na vršovické straně dráhy, kolejiště a budovy nákladového a seřaďovacího nádraží na nuselské straně. 1. listopadu 1882 byla do nádraží zaústěna i nová spojka od Vyšehradu, vedoucí z Nuselského údolí přes železniční mosty v Křesomyslově a Bělehradské ulici. Nádraží místní dráhy do Modřan (dnes trať 210), zprovozněné rovněž roku 1882, leželo původně asi půl kilometru blíže k Bohdalci, ale brzy bylo přemístěno do nádraží dráhy císaře Františka Josefa a jeho původní objekty byly opuštěny. Mezitím byla říšským zákonem číslo 51 z 8. dubna 1884 KFJB zestátněna a provozovatelem se staly c. k. rakouské státní dráhy KkStB. 1. října 1888 přibyla na trati ještě nedaleká zastávka Královské Vinohrady u Nuselských schodů. Roku 1899 byla stanice i její výtopna Nusle dále rozšířena. V sobotu 21. prosince 1918 tudy projížděl nedlouho po poledni zvláštní vlak o devatenácti vagonech, přivážející prezidenta Masaryka s doprovodem do osvobozené vlasti. Roku 1919 byla zprovozněna nákladní trať z nádraží Nusle-Vršovice na libeňské horní nádraží. 31. prosince 1919 bylo uvedeno do provozu nové seřaďovací nádraží, táhnoucí se až do Strašnic, přes jehož plochu byl již roku 1913 zřízen příhradový most od Vršovic na Bohdalec. Podchod zbudovaný na osobním nádraží za první republiky (dosud sloužící) nebyl však dokončen a na nuselské straně uzavřen. V sobotu 5. května 1945 po vypuknutím pražského květnového povstání se velení ilegální vojenské odbojové (povstalecké) skupiny Trávnice přesunulo do prostoru vršovického nádraží a po dohodě s přednostou nádraží vrchním inspektorem R. Hladíkem zde bylo ještě téhož dne ve 22.00 zřízeno v místnostech ČSD povstalecké velitelství. To podchycovalo spontánně probíhající akce železničářů a lidových dobrovolníků, kteří se aktivovali na tomto úseku, formovalo z nich jednotky dobrovolníků, vyzbrojovalo je a poskytovalo jim základní bojový výcvik. Povstalečtí zbrojíři Trávnice spolu s dělníky z vršovického závodu ETA (dislokovaného v těsné blízkosti vršovického nádraží) postupně vytvořili (nebo přestavěli) ve Vršovicích několik souprav improvizovaných obrněných vlaků. Základ těchto vlakových souprav tvořily většinou ukořistěné německé vlaky, které dobyli povstalci na různých místech Prahy. Bojového zodolnění vagonů a lokomotiv se dosahovalo dodatečně přidávanými pancéřovými pláty. Palebnou sílu vlaků zajišťovaly většinou ukořistěné německé protiletadlové rychlopalné kanóny ráže 30 mm a trojhlavňové velkorážní kulomety (ráže 15–22 mm) umísťované v betonových skružích na plošinových vagonech. Obrněné vlaky operovaly v úseku vršovického nádraží a zasáhly i do bojů na jiných místech celé pražské povstalecké jihovýchodní fronty (ve Vršovicích, Nuslích, Michli a na Spořilově).
V 70. letech 20. století prošlo seřaďovací nádraží komplexní přestavbou a modernizací. Původně měla být zbourána i stávající budova osobního nádraží, nakonec zůstala zachována, ale byla k ní přibudována přízemní hala s pokladnami; vybudovány byly podchody a krytá nástupiště, Otakarova ulice v Nuslích (celá jihovýchodní strana ulice směrem k náměstí, včetně budov Výzkumného ústavu dřevařského, byla „odstřelena“ v roce 1967) byla přeložena a rozšířena a překlenul ji nový vzpěradlový most pro automobily i MHD. Pod starým sousedním mostem jezdí pouze automobily a protéká částečně zakrytý potok Botič od Grébovky do Nuslí. Od roku 2003 je ve stanici nainstalován hlasový a vizuální informační systém pro cestující mikroVOX HIS Voice, který ohlašuje příjezdy, odjezdy vlaků a další informace. V roce 2002 byly staniční budova a provozní budova zapsány do seznamu kulturních památek. Během let 2007 a 2008 prošla nádražní budova rekonstrukcí, při níž byla odstraněna přístavba ze 70. let 20. století, a slavnostně byla znovuotevřena 10. října 2008.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Praha-Vr%C5%A1ovice_(n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD)
Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/stanicni-budova-13235577
Dojmy: Krásné neorenesanční nádraží, které se nachází na katastru několika městských částí.
