Navštíveno: 21. 5. 2021
Historie: Dům Radost (od roku 2019), dříve nazývaný Dům odborových svazů a původně palác Všeobecného penzijního ústavu, je významná funkcionalistická stavba, která se nalézá v Praze na Žižkově v městské částí Praha 3 na náměstí Winstona Churchilla 1800/2. Tato první pražská výšková budova, postavená roku 1934, je vysoká 52 metrů. Postavena byla na místě bývalé Pražské obecní plynárny podle návrhu mladých architektů Karla Honzíka a Josefa Havlíčka. Má křížový půdorys (přestože městské regulační požadavky v té době požadovaly blokový půdorys) a je obložena světlými keramickými deskami firmy RAKO o rozměrech 20 x 40 centimetrů, od nich pak také pochází lidová přezdívka této budovy kachlíkárna (poznámka: podobné provedení a tutéž lidovou přezdívku nese i budova Ministerstva vnitra na pražské Letné). V budově bylo postaveno celkem 700 kanceláří, přilehlé křídlo pak původně sloužilo obytným účelům, budova byla vybavena na svou dobu velice moderním a důmyslným ventilačním systémem a ocelovými okny. Celkové náklady na stavbu činily 64 miliónů korun. Ještě před stavbou první městské plynárny se zde nacházely dvě viniční usedlosti Dirixka a Boudečka, které byly v letech 1865 až 1867 zakoupeny pražskou obcí i s přilehlými pozemky. Během výstavby plynárny byly do jejích základů zabudovány i zbytky staré Krocínovy kašny, která kdysi stávala na Staroměstském náměstí, tyto zbytky pak byly znovuobjeveny až při výstavbě budovy paláce Všeobecného penzijního ústavu ve 30. letech 20. století. Nová plynárna byla zprovozněna v roce 1867 spolu s novým plynovým osvětlením pražských ulic a svému účelu sloužila až do 20. let 20. století, kdy byla postavena nová moderní Michelská plynárna. V roce 1951 byl celý tehdejší penzijní systém stranickým rozhodnutím administrativně přidělen československým odborům, od té doby sloužila nejprve Ústřední radě odborů, později Revolučnímu odborovému hnutí a naposledy Českomoravské konfederaci odborových svazů. V roce 2018 byl dům prodán za více než miliardu společnosti Dům Žižkov a.s., s hlavními akcionáři Vítězslavem Valou a Martinem Loudou. Odbory využívaly již jen asi 20 % všech prostor, jež budova nabízí. Kromě odborových svazů v domě sídlí i další nájemníci, například Ústav pro studium totalitních režimů, soukromí podnikatelé a v přízemí se nachází ordinace lékařů. Křídlo budovy souběžné s ulicí Seifertova tvoří komerční jednotky a nájemní byty ve dvou podlažích. Další nájemní byty se pak nachází v křídle v u ulici U Rajské zahrady. Nový majitel zde hodlá zřídit nájemní byty, kanceláře, obchodní prostory i sklady, veřejnosti byla zpřístupněna terasa. Projekt nese název dům Radost. V následujících letech projde celý funkcionalistický komplex velkou rekonstrukcí.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%AFm_Radost
Dojmy: Dům, u kterého jsem si říkal, jestli má vůbec nějakou historickou hodnotu.
