Navštíveno: 23. 8. 2020
Historie: Štola Halíře se nachází v masívu stejnojmenného kopce (399 m n. m.) na katastrálním území obce Pohoří. První písemná zmínka o těžbě v lokalitě Halíře je uvedena v Hájkově kronice a odkazuje na rok 1079, což ovšem nelze ověřit. Podle archeologických nálezů je ale zřejmé, že v oblasti Turyňského a Chotouňského potoka, které jsou pravostrannými přítoky Sázavy, se těžilo zlato již v keltském období. Ve středověku podle názoru historiků měla oblast Halířů projít dvěma významnějšími etapami těžby, a to v polovině 14. století a posléze na konci 16. století. Důlní dílo, označované jako "štola Halíře", je však dílo novodobé, pocházející z poloviny 20. století. Je výsledkem průzkumu Halířského žilného pásma, který zde proběhl v letech 1948 - 1951. V tomto období byla vyražena tzv. Nová halířská štola a průzkumem zpřístupněna Stará halířská štola. Průzkumná štola byla ražena od Turyňského rybníka severozápadním směrem do hlubin masívu kopce Halíře. Za zmínku stojí, že ve štole pracovali pouze čtyři havíři - střelmistr, razič a další dva pracovníci, kteří nakládali horninu na vozík a po kolejnicích ji vyváželi před štolu na odval. Ražba štoly byla vedena podél křemenné žíly a zároveň sledovala poruchu ve stavbě zdejších hornin. Vznikla tak štola s unikátním profilem ve tvaru kosočtverce, respektive písmene "A", a to bez použití jakýchkoli podpěr. Celková délka systému průzkumných štol i se 4 překopy, raženými kolmo na hlavní, 258 metrů dlouhou štolu, je 369 metrů. Během ražby byly odkryty některé starší štoly v masívu Halíře, včetně štoly, zvané Pětihalíř, která je patrně středověkého původu. Štola Halíře se nachází v nejvýchodnější části Jílovského zlatonosného revíru. Z geologického i historického hlediska se odlišuje od dalších štol v okolí Jílového, neboť se nachází mimo horniny jílovského pásma, a to konkrétně ve kře kontaktních biotitických rohovců, která je obklopena granitickými horninami středočeského plutonu. Pokud jde o geologické stáří, je lokalita Halířů součástí barrandienského svrchního proterozoika, (starohor -stáří cca 570 mil. let). Rohovce zde vznikly přeměnou sedimentů štěchovické skupiny na kontaktu s vyvřelinami středočeského plutonu, s jehož vznikem přímo souvisí i původ zdejšího zlatonosného zrudnění. Toto zrudnění pochází z variského období (konec prvohor) a je vázáno na rudní žíly, které v úklonu cca 55° procházejí horninovým masívem ve směru severozápad - jihovýchod, což je směr naprosto odlišný od SSV - JJZ směru jiných rudních žil v jílovském revíru, například ve Studeném.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0tola_Hal%C3%AD%C5%99e
Dojmy: Zajímavá štola, kde se novodobá štola trefila přesně mezi jednotlivé vrstvy, a tak vznikl zajímavý tvar této štoly.
