Městský erb:
Navštíveno: 24. 8. 2020
Historie: Obec Ptice se nachází asi 5 km severozápadně od Rudné. Kdy přesně byla tato vesnice založena nevíme, jisté je že, jméno obce je odvozeno od chorvatského „ptica“ nebo slovinského „ptič“, což oboje znamená pták. I krajina napovídá, že se zde lidé živili ptáčnictvím. Jméno Ptice se používá v množném čísle. To má také svůj historický důvod. Od roku 1328 měla obec dvě části: Horní Ptice a Dolní Ptice. Po sjednocení tak vznikl název Ptice. První zmínka o Ptici je z roku 1328, kdy Ptice byly majetkem Vlka, sakristy kostela sv. Víta v Praze. Roku 1411 "Ptíč" náležela oltáři sv. Ducha v kostele sv. Víta v Praze. Další zmínka je z roku 1434, kdy podle zápisu Jana ze Svárova vlastnil Bohuněk ze Ptic Horní Ptice a Petr ze Ptic Dolní Ptice. Oba bratři nejspíše zmizeli v husitských válkách a Ptice tak v roce 1437 přešly na krále Zikmunda, který je téhož roku zapsal Bohuňkovi z Olbramovic. Dne 25. října1462 přešly Ptice do vlastnictví pražské kapituly tak, že je Markéta z Drnova (vdova po Bohuňkovi) a její syn Jan z Újezda postoupili „dobrou vůlí“. Kapitula vládla tímto statkem až do začátku třicetileté války, kdy „odbojní stavové sáhli na církevní statky“. V roce 1619 byly Ptice prodány Tiburci Čejkovi z Olbramovic za cenu 1751 kop míš. Po bitvě na Bílé Hoře však byly veškeré smlouvy s odbojnými stavy prohlášeny za neplatné a Ptice byly navráceny zpět kapitule, které zůstaly až do roku 1713. Poté Ptice koupila 2. března Anna Barbora Karvinská se svým manželem Janem Josefem Karvinským z Karvin a na Hořelicích za 125 000 zl. Po jejich smrti připadly Ptice jejich synům Janu Petrovi a Václavu Vojtěchovi. V roce 1730 bratři prodali celý statek (kromě Ptic i Hořelice, Kozolupy a Nenačovice) dne 14. března Karlovi Jách. Bredovi. Ten v roce 1732 prodal celé své tachlovické panství včetně Ptic Anně Marii velkovévodkyni Toskánské za 954 166 zl. Po ní zdědila panství roku 1741 její dcera Marie Anna Karolina, vévodkyně bavorská. Ani ne po roce již Ptice patřily mezi soukromé jmění císaře Ferdinanda V., po jeho smrti Františku Josefovi I. a po něm Karlu I. Až po převratu připadly do vlastnictví Československé republiky. Po zrušení patrimoniální správy se tato vesnice stala samostatnou obcí, a svou samostatnost si udržela až do současnsoti. V roce 1918 se v obci se rozmohla epidemická nemoc, která se rozšířila ze Španělska po Evropě, nazývaná španělská chřipka. V roce 1919 (15. června) se uskutečnily volby do obecního zastupitelstva, starostou byl zvolen Antonín Mráz. Dne 3. ledna 1920 vypukla v celém bývalém tachlovickém panství stávka zemědělského dělnictva. Ukončena byla už 5. února, aniž stávkující dosáhli nějakých výhod. V následujících volbách do Poslanecké sněmovny zde získala 85 hlasů strana republikánská, 147 sociálně demokratická, 34 čeští socialisté, 19 národní demokracie a 3 živnostníci.[zdroj?] V roce 1923 (16. září) se konaly další volby do obecního zastupitelstva a starostou byl zvolen František Švejda, domkář. O dva roky později v celostátních volbách zde uspěli i komunisté, v Pticích získali druhý nejvyšší počet hlasů (po republikánech); do Poslanecké sněmovny získali 72 z 284 a do Senátu 63 z 246. Během roku 1926 byla dokončena elektrifikace obce, která byla zapnuta dne 17. března, připojeno na "primerní vedení svazu elektrárenského středočeských okresů v Praze". Začátkem roku 1927 se opět rozmáhala chřipka, kterou postupně protrpěli všichni obyvatelé, dokonce musela být přerušena výuka ve škole na doporučení obvodního lékaře. 16. října se konaly další volby do obecního zastupitelstva, starostou byl zvolen František Švejda, truhlář. Od 1. října začaly projíždět obcí denně autobusy, jeden z Kladna přes Unhošť do Hořelice a Berouna i zpět (třikrát denně), druhý jezdí z Kladna přes Hořelice na Dušníky do Prahy a zpět dvakrát denně. V pátek dne 9. srpna 1929 v půl sedmé ráno vypukl požár v kolně Antonína Hettnera, čp. 39, oheň se rychle rozšířil na obytné stavení, stáje a stodolu jeho sousedů, hasičské sbory přijely z Horních Pticů, Úhonic, Červeného Újezda, Drahelčic, Hořelic a Nučic, oheň se podařilo lokalizovat. 27. října se konaly volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu. Nejvíce hlasů od obyvatelů Ptic získali republikáni. Zemský úřad v Praze povolil rozdělení místní obce Chýňavy ve dvě – Chyňava a Podkozí, které připadly pod Ptice. Od 15. května 1930 projížděl obcí autobus československých státních drah (Kladno – Unhošť – Hořelice – Praha a zpět) třikrát denně, v sobotu a v neděli čtyřikrát. O rok později autobus změnil trasu (nejel přes Hořelice, nýbrž v Úhonicích odbočoval na Chýň a Sobín). Starostou se stal František Švejda (27. října). V roce 1932 zemřel dlouholetý obecní starosta František Švejda – člen místní školní rady, za jeho starostování byla v obci provedena elektroinstalace, úprava silnic a kanalizace podél okresní silnice. Starostou byl zvolen Jaroslav Špaček, rolník. V obci Horní Ptice byly v tomto roce evidovány tyto živnosti a obchody: nákladní autodoprava, výroba cementového zboží, cihelna, 2 obchodníci s dobytkem, holič, 4 hostince, obchodník s koňmi,kovář, 2 krejčí, 2 půjčovny mlátiček, 2 mlýny, 2 obuvníci, pekař, pila, 3 pokrývači, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky. V neděli 4. června 1933 odpoledne byl odhalen na nové návsi památník padlým ve světové válce 1914–1918. Jedná se o žulový balvan 4 m vysoký a 2 m široký. Vztyčen na betonový základ lemovaný okrasnými stromy. A 1. května 1935 se konala slavnost sázení Švehlovy lípy přičiněním Republikánské strany. Slavnost byla zahájena průvodem, který končil před památníkem padlých, kde o proslovu starosty obce byla zasazena lípa na paměť Antonína Švehly. V roce 1950 došlo k oficiálnímu sloužení Horních a Dolních Ptic a vznikla tak samostatná obec Ptice. Dle sčítání z roku 2021 zde žilo celkem 935 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ptice
Dojmy: Velká obec, nacházející se severozápadně od Rudné, kde je několik zajímavostí.
