Navštíveno: 24. 8. 2020
Historie: Kostel sv. Petra a Pavla se nachází v obci Slapy v okrese Praha-západ a je chráněn jako kulturní památka České republiky. Kostel je umístěn nad hranu terénního zlomu a umocňuje tím své působení. Jádrem kostela je velká na půdorysu protaženého osmiúhelníku, na jehož delší ose je navlečena vstupní předsíň s věžovou zvonicí a na východní straně protáhlý polygonální závěr se sakristií. V ose kostela se nachází márnice na půdorysu pravidelného osmiúhelníku a koncepčně odpovídá stavbě kostela. Hlavní loď je zaklenuta kupolí s lucernou. Zevně má kostel jednotný architektonický detail. Jako charakteristické prvky se zde jeví rustikované lizény na všech nárožích, plochá kordovaná římsa věže, ušlechtile tvarované zhruba trojdílné kládí a obdélná, nahoře segmentem ukončená okna s výškovými formáty. Kládí se skládá ze širokého a plochého vlysu a z výrazněji vystupující okapní římsy. Okenní šambrány vytvářejí u všech čtyř koutů motiv jakýchsi uší. Osmiboká lucerna nad kupolí lodě je členěna podobně, ale zjednodušeněji. Architekt zvolil pro vnější plášť stavby odlišný rytmus okenních otvorů – pomalejší (větší rozestupy) u lodi a rychlejší (menší rozestupy) u věže, u presbytáře střídavý. Stavba tímto dostala na dynamice. Členění interiéru je prosté – zevním lizénám odpovídá vnitřní kládí, mající nezvyklý „vlys“. Tento vlys je proti pravidlům až nad římsou. Vertikály pilastrů se nad kládím mění v ploché klenební pasy směřující k lucerně. Stěny člení slepé arkády. Pata lucerny je utvářena velmi výrazně – skládá se z osmi segmentových prvků a zdobí je graficky vodorovná šrafura. Pokud uvažujeme o dataci kostela 1693, šlo by o velmi inovativní architektonické pojetí. Tyto dynamické prvky se koncem 17. století nacházely zejména v díle Kryštofa Dienzenhofera (kostel v Úterý a na Skalce u Mníšku). Zcela unikátním prvkem se v tomto kontextu jeví slapská polokulovitá střecha s lucernou nad kupolí. Logičtěji by do konce 17. století zapadl tvar lodi slapského kostela na půdorysu protáhlého osmiúhelníku. Tyto formy mají v Českých zemích své významné precedenty – kaple sv. Vojtěcha u Svatovítské katedrály (1575–76) a kostel sv. Rocha v areálu Strahovského kláštera (1603–12). Pro dataci konce 17. století se více hodí márnice, která je na půdorysu pravidelného oktogonu, který tehdy v půdorysech dominoval.
Původní datace kostela ve Slapech byla připisována k roku 1137, kdy měl v této obci postavit šlechtic Mladota baziliku sv. Gotharda. Tato informace se objevila v údajích sepsaných Kanovníkem vyšehradským a poté bylo toto datování přebíráno do dalších spisů. Například v Topografickém spisu „Smíchovsko a Zbraslavsko“ (1899) a také ve třetím svazku Posvátných míst národa českého (1909) od Antonína Podlahy. Podle F. Hansle, autora Smíchovska a Zbraslavska, stála bazilika sv. Gotharda ve Slapech až do roku 1693, kdy místo ní zbudovali v obci zbraslavští cisterciáci nový kostel sv. Petra a Pavla. Tato interpretace byla badateli napřed potvrzena (ztotožnil se s ní Zdeněk Wirth), ale zejména Anežka Merhautová se zasloužila o reinterpretaci, protože ve Slapech při svých výzkumech nenašla žádné románské prvky. Kostel sv. Petra a Pavla byl tedy označen za novostavbu, jejíž stavba započala někdy mezi lety 1644 a 1693. Datace se ještě několikrát v závislosti na výzkumech změnila. Dodnes nemůže jistě říci, kdy tato stavba vznikla a zda se na její stavbě podíleli i zbraslavští cisterciáci. Jako prapočátek kostela se označuje stavba středověkého, pravděpodobně gotického původu, který je s jistotou zmíněn již ve 14. století jako kostel farní, kdy zde byl do roku 1374 farářem jistý Václav. Nemůžeme ani odpovědět na otázku, zda dnešní kostel odpovídá původnímu umístění dřívějšího svatostánku a jeho pozůstatky byly včleněny do zdiva barokního kostela. Barokních forem kostela si poprvé všiml spis Smíchovsko a Zbraslavsko (1899) a datoval stavbu rokem 1693. Datum však bylo uvedeno bez pramenu a zdroje již nelze vypátrat. Datum 1693 však přebral Podlahův svazek Posvátných míst (1909), který stavbu charakterizoval již jako barokní a všímal si zejména její cihelné kupole. Půdorys stavby i s přilehlou márnicí (původně pravděpodobně kostnicí) přinesl třetí svazek Uměleckých památek Čech (1980). Popis kostela se ale nezmiňuje o charakteristickém barokním prvku kostela – konkávně prohnutých stěn jeho osmiboké věže. Tento svazek však přinesl cenný údaj – znak s datem 1716, který byl namalován na klenbu lodi a odkryt byl až roku 1912 při rekonstrukci kostela. Podle iniciál TBAAR jde o znak zbraslavského opata Tomáše Budecia (nar. kolem 1669 – zemřel 1738), který byl ve funkci od roku 1716. Tímto objevem je tedy zpochybněn dřívější údaj o stavbě kostela roku 1693, pokud se tedy stavba nevlekla v celém mezidobí 1693 – 1716. Tento barokní kostel je pak přisuzován jako dílo stavitele Jan Blažeje Santiniho. V letech 1911 – 1912 byl restaurován vnitřek kostela a byly zde tak objeveny barokní fresky od Daniela Pittnera z let 1713 – 1716.
Zdroj: Naučná tabule
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Petra_a_Pavla_(Slapy)Dojmy: Krásný barokní kostel, který je dominantou této obce.
