Navštíveno: 24. 8. 2020
Historie: Údolní přehradní nádrž Štěchovice je vodní dílo, vytvořené vzedmutím hladiny řeky Vltavy hrází vodní elektrárny Štěchovice. Je druhou nejstarší součástí Vltavské kaskády vodních děl. Štěchovické peřeje, od 18. století nazývané Svatojánské proudy, byly nejvážnější překážkou vorové plavby a z vltavského toku tak činily jednocestnou vodní cestu. Snahy o zmírnění plavebních úskalí v tomto místě se měnily v závislosti na technických možnostech doby. Prvním počinem bylo odstřelení nebezpečných skalních bloků v 17. století. Konec 19. století již nabízel možnost oboucestné dopravy v podobě soustav zdýmaných propustí. Svou sílu nabízely i parní lokomotivy pro lanový přetah lodí. Všechna tato řešení výrazně nesnižovala krajinný půvab Svatojánských proudů, jejichž obliba vzrostla s rozvojem železničních spojení. V 70. letech 19. století zde tok řeky sledoval Bedřich Smetana, který tomuto úseku věnoval nejdramatičtější úsek symfonické básně. V roce 1889 zde čerstvě vzniklý Klub českých turistů vyznačil svou vůbec první turistickou trasu. Atraktivní prostředí přilákalo ke břehům řeky pod Svatojánskými proudy trampy, kteří zde v roce 1919 založili nejslavnější trampskou osadu Ztracená naděje. Projekty na energetické využití řeky Vltavy, které začaly vznikat od roku 1911, dodaly názvu osady reálnou náplň. Se samotnou výstavbou této přehrady bylo započnuto v roce 1937 a k její výstavě vypomohla také celosvětová ekonomická krize. Bohužel v roce 1938 po zabrání Československa nacisty byla výstavba této přehrady zastavena. Vše se ale změnilo ještě během války, kdy započal být velký nedostatek elektrické energie v tehdejším Československu. Díky tomu nacistická vláda opět tak zahájila výstavbu této přehrady. Již v roce 1943 tak byla uvedena do provozu část této elektrárny. V roce 1943 tak zmizela spolu s větší částí Svatojánských proudů pod hladinou přehradního jezera i osada Ztracená naděje. Postupně i v ohledu na blížící se konec války, dostala tato přehrada nejvyšší prioritu, a tak byla v roce 1945 dokončena a uvedena do úplného provozu. Obtížná přístupnost v kombinaci s válečným obdobím dostavby daly vzniknout příběhu Štěchovického pokladu. Na konec nádrže později navázala hráz vodní elektrárny Slapy. V letech 1994 – 1995 pak tato elektrárna prošla svou rekonstrukcí a modernizací. V srpnu 2002 protékal profilem nádrže veletok o průtoku přes 3 000 m3/s rychlostí horské řeky. Co se pak týká samotné přehrady, tak vzedmutí hladiny se odvíjí od 84,3 říčního kilometru a dosahuje po 9,4 km paty hráze Slapské přehrady. Z celkové plochy nádrže 114 ha připadá na zatopenou plochu 96 ha. Průměrný průtok 84,5 m3/s odpovídá ročnímu odtoku 2 730 milionu m3 z plochy 12 980 km2. Celkový objem nádrže 11,2 milionu m3 vzniká při nadmořské výšce standardní hladiny 219 metrů. Zásobní prostor při hladině snížené o 4,6 metrů, odpovídající hraně pevného přepadu hráze, je 4,7 milionu m3. Běžný denní rozkyv hladin převyšuje jeden metr. Do nádrže přitékají dva menší potoky o průtoku v řádu desítek litrů za sekundu. Potok na pravém břehu vytváří těsně před vtokem do nádrže Krňanské vodopády o výšce 3 metry. Úzké přehradní jezero je po obou březích lemováno vysokými skalnatými břehy, z nichž většina spadá přímo do vodní hladiny, Žádný z břehů tak nelze projít podél vody. Přehradní nádrž se svým okolím patří mezi nejbizarnější a nejatraktivnější krajiny v blízkosti hlavního města. Na pravém břehu leží přírodní rezervace Kobylí dráha s pásmy zakrslé suťové vegetace.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE_%C5%A0t%C4%9Bchovice
Zdroj: https://www.pvl.cz/vodohospodarske-informace/vodni-dila/vltavska-vodni-cesta/vodni-dilo-stechovice
Dojmy: Zajímavá přehrada, která se nachází u městyse Štěchovice.
