Městský erb:
Navštíveno: 9. 9. 2022
Historie: V malebném kraji Libereckém, v okrese Semily, leží obec Svojek. Její jméno je odvozeno od statku, který zde původně stával. Tento dvůr, známý jako Svojkov-dvůr, byl založen Svojkem.
Původně byl tento statek samostatný, ale později se stal součástí hradu Bradlec a Kumburk. Druhá část obce, která vznikla náhle, patřila původně ke Kruhu a poté k Jilemnici. Ve vsi Kruhu stávala stará tvrz. Oldřich z Kruhu, který zemřel v roce 1415, odkázal své jmění (dvůr poplužní v Kruhu s mlýnem a úroky ve Svojku) svým bratrům Jindřichovi a Václavovi, své matce Markétě a Heníkovi ze Svojku.
V roce 1415 tedy měl Heník ze Svojku ve Svojku svůj samostatný statek, který s částí obce asi v roce 1402 připadl ke hradu Bradlec. Jiřík z Valdšteina držel hrad Bradlec od roku 1510 až do roku 1532. Jeho syn Albrecht z Valdšteina zdědil hrad s uvedenou částí obce Svojku v roce 1533. V roce 1540 prodal Bradlec a ves Svojkov Mikuláši Trčkovi z Lípy.
Vilém Trčka z Lípy, syn Mikuláše, připojil Bradlec ke Kumburku a nechal Bradlec zpustnout. Po něm zdědil panství v roce 1569 jeho bratrovec Burjan Trčka z Lípy. Jeho syn Jan Rudolf Trčka prodal v roce 1607 Kumburk, zámek pustý Bradlec, ves Svojek a další majetky Zikmundu Smiřickému ze Smiřic.
Albrecht Jan Smiřický, syn Zikmunda a nejbohatší český velmož a přední účastník stavovského odboje, zemřel mlád v roce 1618. Ve správu všech jeho ohromných statků se uvázala jeho mladší sestra Markéta Saloména, provdaná za Jindřicha Slavatu, jako poručnice na mysli pomateného bratra Jindřicha Jiřího. Starší sestra Eliška Kateřina byla pro domnělé provinění v mládí vězněna na Kumburce. Osvobodil ji Ota z Vartemberka, kterého si za manžela zvolila, ale zahynula při výbuchu zámku jičínského dne 1. února 1620. Po nešťastné bitvě na Bílé hoře uprchla Markéta Saloména Slavatová ze země s pomateným bratrem a synem.
V roce 1621 se královská komora zmocnila všech rozsáhlých statků Smiřických. Albrecht z Valdšteina, jako nejbližší příbuzný a poručník Jindřicha Jiřího Smiřického, si pro sebe uchvátil polovinu těchto statků.
Během vlády Albrechta z Valdšteina došlo ke spojení obou částí obce Svojku, tj. kumburské a jilemnické. Jilemnická část v té době patřila rodu Křineckých z Ronova. Albrecht z Valdšteina ji koupil, ale nezaplatil. Po jeho smrti v roce 1634 byl statek jilemnický se vsí Svojkem navrácen Kateřině Křinecké z Ronova a jejím dcerám.
Manželem Barbory Křinecké se stal Jan Vilém Harant z Polžic, syn proslulého pána peckovského Kryštofa Haranta z Polžic. Ten odkoupil celé panství jilemnické. Zanechal po sobě dva nezletilé syny, Kryštofa Gotfrýda a Adolfa Viléma, jejichž poručnicí byla teta Rozina Harantová. V roce 1644 se synové rozdělili o panství a Adolf Vilém Harant dostal část Jilemnice a vesnice Svojky.
František Pavel Harant z Polžic, syn Adolfa Viléma Haranta, prodal jilemnický statek Ferdinandu Bonaventurovi hraběti z Harachu v roce 1701 a koupil za ně panství Krchleby u Čáslavě v roce 1703. Když František Pavel zemřel v roce 1728 bez potomků, slavný rod Harantů z Polžic a Bezdružic úplně vymřel.
Další majitel jilemnického panství, Alois hrabě z Harachu, zemřel v roce 1742. Jeho nástupce, Bedřich August, zemřel již v roce 1749. Bedřichův syn, Arnošt Quido z Harachu, převzal rodinné panství a rozšířil ve Svojku pěstování lnu. Za jeho vlády vydal císař Josef II. v roce 1781 edikt o svobodě náboženské, což umožnilo některým rodinám ve Svojku, které si udržely víru podobojí navzdory pronásledování, přihlásit se k evangelické víře.
Obyvatelé Svojku se živili především zemědělstvím a domácím tkalcovstvím. Mnoho obyvatel také dojíždělo do továren v Libštátě. Řemeslníci a živnostníci zde byli zastoupeni jen v malém počtu. Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se Svojek stal samostatnou obcí a tuto samostatnost si udržel až do současnosti. Podle posledního sčítání lidu z roku 2023 zde žije celkem 179 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Svojek
Zdroj: https://www.svojek.cz/historie-obce
Dojmy: Malebná obec, nacházející se jižně od Jilemnice, kde je několik zajímavostí.
