Navštíveno: 6. 5. 2017
Historie: První písemná zmínka o obci Kostelní pochází z roku 1158, kdy je zapsána jako osada Lubského újezdu, kterým řezenský biskup Hartwig potvrzuje desátek z Lubů a Kostelní s celým lesem v okolí cisterciánskému klášteru ve Waldsassenu. Od té doby Kostelní patřila vždy k panství Lubů a sdílela s ním jeho historického osudy. Již tehdy tu stál kostel sv. Ägidi, který byl filiálkou Lubské fary. V roce 1384 je Kostelní zmiňovaná jako Kirchberch, dále roku 1199 jako Chirgberg a roku 1348 jako Kirchberg, který zůstává jako název až téměř do současnosti.
V roce 1433 patřily fary v Lubech a Kameni Chebské děkanátu. Po skončení husitských válek, jelikož zdejší oblast byla velmi chudá, zde nebyl nějakou dobu farář. Až v roce 1471 byl v klatebním listu papeže Sixta IV. zmiňován farář z Lubů a Kamene jako postižený klatbou. To znamená, že již v roce 1471 zde byl umístěn farář. V 1. polovině 16. století se sem velmi rychle šířila luteránská víra, která se zde udržela téměř celých 100 let. Podle pamětních knih Lubů a kamene, roku 1658 byl do fary Kámen a Luby umístěn misionář a řadový kazatel Vinzenz Wiessendt, dále se zde uvádí toto:
„Po zmatcích třicetileté války byl 1656 oltář kostela v Kameni vysvěcen a kostel navrácen katolickým bohoslužbám. Zůstal však jen filiálním lubského kostela do 1740.“
Kolem roku 1654 patřila Kostelní a několik dalších okolních obcí panství hartenberskému, následně se poté zase vrátili zpátky do Lubského panství. V roce 1847 je uváděno ve vsi Kostelní 29 domů s 253 obyvateli, ale byli k tomu počítáni také obyvatelé obcí Počátky a kámen. Ke Kostelní patřil také Selský dvůr, který nesl jméno Leibitschgrund. Obce Kámen, Počátky a Kostelní byly v roce 1847 samostatnými obcemi, které měli vlastního Rychtáře. Následně byly všechny spojeny v jednu obec, které byly součástí, až do dne 7. července 1919, kdy se všechny zase staly samostatnými obcemi.
Tou dobou se v obci Kostelní obyvatelé živily především zemědělstvím a domácí výrobou, jako například dřevěných hudebních nástrojů. V roce 1930 bylo v obci Kostelní 64 domů a 350 obyvatel, byla zde také trojtřídní škola, finanční stráž, četnická stanice, dvě hospody, řeznictví, dva obchody se smíšeným zbožím a krejčí. Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 začal zájem československé vlády zničit v pohraničí vše spojené s Německem. A tak došlo na změnu jména původní Kirchberg nejdříve na Kostelec u Kraslic a následně pak na Kostelní. V té době bylo odsunuto velké množství německého obyvatelstva, což mělo za následek devastaci obce a chátrání památek. V roce 1990, když sem přijel jeden z původních starousedlíků a viděl v jakém stavu je zdejší kostel, přistoupil na sbírku, kdy objížděl veškeré odsunuté původní starousedlíky, ale i zdejší obyvatele a sháněl peníze na opravu kostela. A tak dne 1. září 1991 bylo spořádaná první sváteční mše již v opraveném kostele.
Zdroj: http://www.soupispamatek.com/okres_kraslice/foto/kostelni_horka/kostelni_horka.htm
Dojmy: Nyní již maličkatá vesnička, kde jen velký kostel připomíná její zašlou slávu.
