Navštíveno: 20. 9. 2021
Historie: Domašín (německy Tomitschan) je obec nacházející se asi 4 km severně od Klášterce nad Ohří. Pojmenování vesnice vzniklo odvozením ze staročeského osobního jména Domašě ve významu Domašův dvůr. V průběhu dějin je vesnice uváděna například ve tvarech a spojeních Thamaszina puol (1431), Thomaszin (1446), puol vsi Domoczyna (1481), w Tomaczsinie (1543), Tomatssin (1543), Tometschen (1566), Domaczino (1597), Tamitssen a Tamiczow (1654), Thamitschan (1718) nebo Tomitschan (1846).První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1431 a vztahuje se k dělení majetku mezi bratry Aleše a Viléma ze Šumburka. V roce 1449 koupil polovinu vesnice Vilém z Illburka a od roku 1453 patřila bratrům Andreasovi a Nikolasovi z Fictumu. Později se Domašín stal součástí majetku královské komory a v roce 1552 ho Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic připojil ke svému vernéřovskému panství. Jeho syn Bohuslav Jáchym Hasištejnský z Lobkovic vyměnil statky na Chomutovsku se svým příbuzným Jiřím Popelem z Lobkovic, který byl v roce 1594 odsouzen za zradu a urážku císařského majestátu ke ztrátě majetku. Vesnici od královské komory koupil Eliáš Schmidträbner z Lustenegu a znovu ji připojil k Vernéřovu. Dalšími majiteli byli Arnošt Markvart z Hrádku a od roku 1740 hrabě Antonín Chotek z Chotkova a Vojnína. Později se vystřídalo několik jiných majitelů. Naposledy statek koupil v roce 1857 František Karel Z Weidenheimu, jehož potomkům patřil až do roku 1945. Domašín byl především zemědělskou vesnicí. I přes relativně velkou nadmořskou výšku, se z roku 1623 dochovala zmínka o vinohradu. Vlastníky panství zastupoval rychtář jmenovitě zmiňovaný v roce 1651, kdy zde žilo 54 obyvatel. Po třicetileté válce ve vesnici podle berní ruly z roku 1654 žili čtyři sedláci, osm chalupníků a jeden nemajetný člověk závislý na obci. Pěstovalo se žito, které se prodávalo v Přísečnici. V polovině 19. století se v okolí vesnice pokusně hloubily železnorudné doly. Ze starších zpráv je znám důl Anna, ve kterém se v letech 1830, 1839 a 1840 vytěžilo 112 tun krevele. Kromě něj se v dolech vyskytoval a vybíral ametyst. Jižně od vesnice se v prostoru Holubího vrchu a Ciboušova těžily jaspisy, které byly použity k výzdobě kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta v Praze. Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se tato vesnice stala součástí obce Louchov a v roce 1880 se stala samostatnou obcí, kterou je do současnosti. Po konci 2. světové války došlo k odsunu původního obyvatelstva a k dosídlení obyvatel z vnitrozemí. Takže zatím co v roce 1930 zde žilo celkem 189 obyvatel, tak v roce 1950 zde žilo celkem 54 obyvatel. Od roku 1950 ve vsi existovalo jednotné zemědělské družstvo, ale po roce 1957 bylo zrušeno a jeho majetek převeden na státní statek Vernéřov. Od 70. let 20. století zde hospodařil Státní statek, oborový podnik Chomutov, se zaměřením na chov mladého skotu. Dle sčítání z roku 2011 zde žilo celkem 36 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Doma%C5%A1%C3%ADn_(okres_Chomutov)
Dojmy: Malá obec, nacházející se severně od Klášterce nad Ohří, kde je několik zajímavostí.
