Navštíveno: 21. 6. 2021
Historie: Domina (německy Domina) je malá vesnice nacházející se asi 6 kilometrů severozápadně od Chomutova. Název vesnice je odvozen z českého jména Domanín podobným jazykovým vývojem jako název nedalekého Domašína. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: zu der Domeny (1359), in villa Deinnei (1363) nebo Domina (1571). Počátky vesnice jsou nejasné. Podle hypotézy Tomáše Velimského existovala již v první polovině třináctého století a byla jednou ze dvou neupřesněných vesnic, které v roce 1252 odkázal Bedřich z Chomutova řádu německých rytířů z chomutovské komendy. Naproti tomu se Martin Volf domnívá, že vznikla spolu s Krásnou Lípou až po polovině třináctého století. Je však pravděpodobné, že byly součástí tzv. Křimovského újezdu, protože způsob založení byl stejný jako u ostatních vesnic a jejich plužiny nevykazují nepravidelnosti způsobené pozdějším založením. První písemná zmínka o Domině pochází z roku 1359, kdy celá vesnice nebo její část patřila pánům z Alamsdorfu. Bratři Hanuš a Huk z Alamsdorfu prodali platy z Krásné Lípy a Dominy včetně tamní rychty se vším příslušenstvím chomutovskému měšťanovi Hanku Plaubnerovi za 32 kop pražských grošů, který je někdy poté prodal řádu německých rytířů, v jehož majetkových knihách se obě vesnice objevují v letech 1382–1393. Alamsdorfům však nejméně dvě usedlosti v Domině patřily ještě v roce 1363. Nejpozději v roce 1381 se však Fricolt z Alamsdorfu zřekl za 420 kop grošů práv na Březenec se vším příslušenstvím ve prospěch řádu německých rytířů. Přestože jiné vesnice nejsou v listině uvedeny, je vzhledem k vysoké kupní částce pravděpodobné, že zmíněné příslušenství zahrnovalo i je. Od té doby se Domina stala součástí chomutovského panství, u kterého zůstala až do zrušení poddanství. V roce 1560 v ní žilo čtrnáct poddaných a stála rychta, společná i pro Kr.ásnou Lípu, s krčmou, která odebírala pivo z Chomutova. Roku 1605 se Chomutov vykoupil z poddanství a zároveň si koupil jedenáct vesnic, mezi které patřila i Domina se šestnácti poddanými. K jejich robotní povinnostem patřilo kosení trávy, opravy mostu a práce při plavení dříví. Město vesnici připojilo ke svému statku v Krásné Lípě. Hlavním zdrojem obživy v Domině bylo zemědělství, kterému se zde i přes nepříznivé podnebí, relativně dařilo. Nacházela se však v oblasti chomutovského mílového práva, takže jediným řemeslníkem, který zde pracoval, byl kovář. Teprve v roce 1748 byli z řemeslníků uvedeni tesař a krejčí. Po skončení třicetileté války, která vesnici vzhledem k její poloze na obchodní cestě přes Krušné hory nepříznivě postihla, zde podle berní ruly z roku 1654 žilo jedenáct sedláků a pět chalupníků, kteří měli dohromady 32 potahů, 33 krav, 53 jalovic, čtyři prasata a 34 koz. Kromě zemědělství místní poskytovali přípřeže formanům, kteří se svými vozy potřebovali překonat prudký svah při stoupání přes Krušné hory. V devatenáctém století se pěstovalo především žito, ale také pšenice, ječmen, len a další plodiny. Stála zde hospoda, pracovali dva ševci a podomácku si lidé přivydělávali výrobou krajek a ozdobných prýmků. Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se tato vesnice stala samostatnou obcí. V roce 1872 byla otevřena železniční trať Chomutov–Vejprty a Domina na ní měla stanici. Dle sčítání z roku 1930 zde žilo celkem 249 obyvatel. Na konci druhé světové války vesnicí v dubnu roku 1945 procházel pochod smrti z Reitzenhainu do Chomutova. Jedna z jeho obětí byla pohřbena v Domině. Nádraží bylo 21. května 1945 obsazeno dvanáctičlenným oddílem revolučních gard, které zajišťovaly bezpečnost provozu na trati. Následně ale započal odsun původního obyvatelstva, kdy byly původní obyvatelé odsunuti a nahradili je obyvatelé z vnitrozemí. Díky tomu v roce 1950 zde žilo celkem 111 obyvatel a jejich počet následně již jen klesal. Díky tomu v roce 1961 tato obec ztratila svou samostatnost a stala se součástí obce Křimov, kam patří do současnosti. Dle sčítání z roku 2011 zde žilo celkem 36 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domina_(K%C5%99imov)
Dojmy: Malá vesnice, nacházející se severozápadně od Chebu, kde je několik zajímavostí.
