Navštíveno: 8. 5. 2020
Historie: Háj (německy Stolzenhain) je vesnice nacházející se asi jeden kilometr jihovýchodně od Loučné pod Klínovcem.První písemné zmínky o vesnici pochází ze druhé poloviny šestnáctého století a zmiňují ji v souvislosti s kostelem v tehdejším Wiesenthalu. Vesnice vznikla v době rozmachu krušnohorského hornictví u významné cesty z Čech do Saska. V období před bitvou na Bílé hoře Háj tvořil součást hauenštejnského panství Kašpara Šlika z Holejče, kterému bylo za účast na českém stavovském povstání zkonfiskováno a roku 1623 vráceno jeho manželce. Název vesnice je složen ze dvou slov. První část stolz pochází ze střední horní němčiny a znamená zpupný nebo nádherný. Druhé slovo hain (háj) je staročeským označením pro panský les. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Sstolczenhon (1654), Stolczenhain (1663) a Stolzenhan (1785 a 1847). Vzhledem k velké nadmořské výšce se v okolí nedařilo pěstování zemědělských plodin, a základem obživy se tak stal chov dobytka. Podle Berní ruly z roku 1654 ve vsi žilo sedmnáct chalupníků, dva zahradníci a osm poddaných bez majetku. Celkem měli osmnáct potahů, 51 krav, dvacet jalovic, jednu ovci a 21 koz. K vesnici patřil také pivovar, krčma a čtyři mlýny. Lidé kromě chovu zvířat pracovali v lese a věnovali se obchodu. Přímo ve vesnici se na pravém břehu potoka Bílá voda dochovaly pozůstatky několika hald a asi deseti štol a šachet, ve kterých se těžila železná ruda. Do roku 1756 se vesnice značně rozrostla. Měla 92 domů, fungovalo v ní šest mlýnů a drátovna a živnost provozovala řada řemeslníků. Podle Schallerovy Topographie des Königreiches Böhmen z roku 1785 Háj patřil k ostrovskému panství. Úpadek těžby v Krušných horách způsobil, že si lidé museli hledat nové zdroje obživy. Staly se jimi zejména výroba krajek a rukavic v okolních drobných podnicích nebo práce v lese a na stavbách. Před polovinou devatenáctého století měl Háj tisíc obyvatel ve 123 domech, školu, dvě hospody, drátovnu a pět mlýnů. V devadesátých letech devatenáctého století měla škola tři třídy, u vesnice se těžilo ložisko rašeliny a východně od vesnice se ve vápence vyrábělo vápno. Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se tato vesnice stala součástí města Jáchymov, kam patřila až do roku 1900, kdy se stala samostatnou obcí. O svou samostatnost přišla roku 1950, kdy se stala součástí obce Loučná pod Klínovcem, kam spadala do roku 1986, kdy se stala součástí obce Vejprty a v roce 1992 opět součástí města Loučná pod Klínovcem, kam patří do současnosti. V první polovině devadesátých let dvacátého století v Háji firma Tomáš Rameš provozovala malý podnik, ve kterém se vyráběl kovový nábytek. Po zániku firmy zůstal v areálu bývalé továrny nebezpečný odpad, který musel být zlikvidován na náklady Ústeckého kraje. Samotná vesnice se proměnila v rekreační centrum, které těží z blízkosti lyžařských areálů na nedalekém Klínovci. Dle sčítání z roku 2011 zde žilo celkem 29 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C3%A1j_(Lou%C4%8Dn%C3%A1_pod_Kl%C3%ADnovcem)
Dojmy: Maličká vesnička, nacházející se jihovýchodně od Loučné pod Klínovcem, kde je řada zajímavostí.
