Navštíveno: 30. 9. 2021
Historie: Tento měšťanský dům byl, ačkoliv to tak na první pohled nevypadá v gotickém slohu někdy v průběhu 2. poloviny 14. století. V průběhu času byl dům renesančně upraven a své poslední velké přestavby se dům dočkal v 19. století, kdy v podstatě získal svůj současný klasicistní vzhled. Tedy patrová zděná stavba krytá polovalbovou střechou. Posledních velkých úprav se dům dočkal v průběhu 20. století a po roce 1995 byl dům rekonstruován. Dům se nalézá v bezprostřední blízkosti špitálního kostela Stětí sv. Jana Křtitele, v jádře románské stavby, zbudované na konci na konci 12. století rytířským řádem johanitů. U kostela býval kdysi špitál a kolem i jeden z kadaňských hřbitovů. Kostelní areál je od domu U Ještěřice Orgy oddělen úzkou Svatojánskou uličkou, dlážděnou kočičími hlavami, svažující se k řece Ohři a Nábřeží Maxipsa Fíka. Během archeologického výzkumu v roce 2010 našli archeologové poblíž domu dvě pece z konce 12. století, kde se v tehdejších johanitských časech pekl chleba a pravděpodobně i hostie pro zmíněný kostel. Dům zřejmě vyhořel roku 1635, kdy lehla popelem polovina Kožné ulice. Sousedním domem býval na protější straně zbořený hostinec U Českého lva, který byl jedním z center spolkového života na Špitálském předměstí. Dům U Ještěřice Orgy byl koncem 19. století ve vlastnictví rukavičkáře Antona Uhliga, jehož řemeslo tehdy v Kadani velmi vzkvétalo. Cech rukavičkářů byl v Kadani založen roku 1785 a jejich výrobky se prodávaly nejen v českých, rakouských a uherských zemích, ale exportovaly se také do Německa, Anglie a USA. Kadaňské rukavice získaly i řadu ocenění na světových výstavách v Londýně (1862) a Paříži (1867). V domě též bydlel sedlák Anton Beitl se svým synem Franzem, ševcovským pomocníkem. Dne 2. října 1904 při posledním velkém požáru Špitálského předměstí, který zachvátil Říční a Žateckou ulici, dům vyhořel. K roku 1914 v něm bydlela Pauline Stöckerová, v roce 1925 pak manželé Franz a Marie Hornerovi. Ve třicátých letech 20. století se jako majitelé domu uvádějí manželé Rudolf a Luise Klosovi, kteří zde provozovali barvířství a roku 1931 jej nechali přestavět podle projektu kadaňského stavitele Paula Petera. Zároveň vlastnili i sousední dům čp. 288. V roce 1945 byl dům zkonfiskován československým státem, pročež v říjnu 1945 Místní správní komise rozhodla, že v ulicích Říčni a Na Příkopě bude vytvořeno ghetto pro zbylé německé obyvatelstvo. V roce 1964 byla asanována většina chátrajících domů v Říční a Žatecké ulici, stejně jako takřka celé Špitálské předměstí, a dům čp. 287 byl rovněž určen k demolici. V roce 1965 jej obývala paní Emilie Ulrychová, přičemž tehdejší komunistický národní výbor počítal s tím, že po její smrti dojde k jeho stržení. Dům však nakonec koupil Ing. Milan Pátek, který jej postupně rekonstruoval.
Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-13290527
Dojmy: Krásný měšťanský dům, který se zachoval na Špitálském předměstí.
