Městský erb:
Navštíveno: 30. 9. 2021
Historie: Kadaň (německy Kaaden) je město nacházející se asi 13 km jihozápadně od Chomutova. éno města je odvozeno z osobního jména Kadan ve významu Kadanův dvůr. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech: in Kadan (1183), Cadain (1186), de Cadan (1277), in Kadano (1292), Cadanum (1352), na Cadany (1431), do Cadanie (1464), za Cadanij (1481), w Cadani (1490), města Kadaně (1615), Kaaden, Kaden, Kadaň, Kadanie nebo Cadana (1787). Kdy přesně bylo toto město založeno nevíme. Již na přelomu 11. a 12. století byla zdejší kotlina osídlena a snad již tehdy byla založena tato tehdy trhová osada Kadaň. První písemná zmínka o Kadani pochází z roku 1183. Dne 23. dubna 1186 daroval kníže Bedřich trhovou ves řádu Johanitů a posléze vznikla samostatná kadaňská komenda. Kolem roku 1260 byla Kadaň povýšena na královské město, byl vystavěn královský kadaňský hrad a minoritský klášter s kostelem svatého Michaela. Kadaň je úzce spojena se zakladatelskou činností Přemysla Otakara II. Ze současné úrovně znalostí lze vyvodit, že hrad v Kadani nechal postavit nebo podstatně rozšířit právě on jako významný opěrný bod královské moci a zemské obrany vedle Ostrova, Loun, Ústí nad Labem a Žatce. Nález základů hradu v Ostrově, datovaného do stejného období, tuto hypotézu do značné míry potvrzuje. Ale již v roce 1362 vypukl zde obrovský požár, který spálil celé město. Následně bylo město vystavěno do té podoby, jak jej známe dnes. Tedy co se týká historického centra. Ještě za vlády krále a císaře Karla IV. město znovu rozkvetlo. Karel IV. rozmnožil městská privilegia a znovu je povýšil na královské město. Příjezd Karla IV. do města dodnes kadaňští každoročně, vždy poslední sobotu v srpnu, oslavují jako císařský den. Během husitských válek bylo město Kadaň na jaře roku 1421 dobyto Pražany a nuceně připojeno k Pražskému městskému svazu. Ale již na podzim téhož roku oblehla město vojska II. Křížové výpravy, která jej dobyla a Kadaň se tak až do konce válek přidala na stranu katolíků. Od druhé poloviny 15. století pak český panovník toto město zastavoval. Nejvýznamnějším majitelem města tak byl rod Lobkoviců, z kterého se Jan Hasištejnský z Lobkovic stal doživotním hejtmanem města. Roku 1534 byla v Kadani uzavřena kadaňská smlouva mezi českým králem Ferdinandem a vévodou Oldřichem Württemberským. Na konci 16. století byla v okolí města objevena ložiska zelené hlinky neboli seladonitu. Těžbu hlinky povolil Horní úřad v Jáchymově a vzápětí následoval rychlý rozvoj dolování. Po třicetileté válce těžba upadala, ale k dalšímu rozvoji došlo od poslední třetiny 18. století až do první třetiny 20. století. Tehdy se ve štolách hlubokých 40–70 m těžilo 2 000 – 3 000 centů ročně. Hlinka se pod názvy Kadaňská hlinka nebo Pravá česká hlinka používala zejména k výrobě venkovních nátěrů domů. V letech 1563 a 1570 jsou ve městě zmiňovány hamr na výrobu plechu a dva hamry na zpracování mědi, z nichž jeden koupila roku 1601 spolu s jezem a náhonem městská rada za 1 300 kop grošů. Později se východně od města se těžil kaolin. Zprávy o jeho výskytu pocházejí ze druhé poloviny 18. století. V letech 1890–1900 byl otevřen starší kaolinový důl a zároveň s ním spuštěna plavírna a úpravna kaolinových materiálů spojená s dolem lanovkou. Od roku 1925 se podnik nazýval Petzold-Döllovy závody. Kadaňský kaolin se nehodil k výrobě porcelánů a byl používán v papírenství nebo k výrobě užitkové keramiky. Během třicetileté války byla Kadaň dvakrát dobyta v letech 1631 a 1635 Švédským vojskem. Nejhorším dobytím této války ale bylo to v roce 1648, kdy byla Kadaň silně poškozena a zdejší hrad byl zničen. Dne 14. října 1742 v boji o klášter františkánů u Kadaně tereziánské vojsko zmařilo Francouzům vyproštění blokované Prahy. Až do první světové války byla Kadaň sídlem c. k. rakousko-uherské armády. Roku 1914 zde byl umístěn I. batalion bukovinské infanterie 42. pluku. U příležitosti dne voleb do rakouského Národního shromáždění, dne 4. března 1919, demonstrovali kadaňští sudetští Němci za právo na sebeurčení a setrvání při Rakousku. Došlo ke střetu se zde umístěnými českými ozbrojenými složkami. Podle sdělení deníku Neue Zürcher Zeitung ze 7. března 1919 bylo v Kadani usmrceno sedmnáct osob, třicet těžce a osmdesát lehce zraněno (jiný zdroj uvádí osmnáct mrtvých, sedmdesát těžce raněných, z nichž dalších šest zemřelo na následky zranění). Mrtví byli pohřbení v čestném hrobě na místním hřbitově. V září 2009 byla na zdi hřbitova umístěna pamětní deska obětí masakru. Po převratu v roce 1989 byly hroby nově vysvěceny. V současnosti stále nepanuje mezi historiky shoda, proč ke střelbě došlo. Jedna verze uvádí jako viníky německé demonstranty, kteří začali střílet po vojácích. Druhá uvádí jako viníky české vojáky, kteří zahájili palbu do údajně neozbrojených civilistů. Tehdejší vyšetřovací komise konstatovala, že obě dvě strany podávají rozdílné informace a že tedy není možné viníka určit. Dne 8. května 1945 došlo k osvobození tohoto města Rudou armádou, ale již chvilku na to došlo k odsunu původního obyvatelstva. Takže zatím co v roce 1930 zde žilo 13 480 obyvatel, tak v roce 1950 zde žilo 7 908 obyvatel. Mezi lety 1966 a 1971 byla vybudována Kadaňská přehrada. Dle sčítání z roku 2011 zde žilo celkem 17 604 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kada%C5%88
Zdroj: https://kadan.eu/kadan-historicka/
Zdroj: https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/2676/kadan/historie/
Dojmy: Velké město, nacházející se jihozápadně od Chomutova, kde je mnoho zajímavostí.
