Navštíveno: 30. 9. 2021
Historie: Král Otakar Přemysl II. Před rokem 1261 zabavil zdejší území i s městečkem řádu johanitů. Právě tento král nechal pravděpodobně v roce 1259 opevnit toto město a spolu s tím také vybudovat tento středověký gotický hrad. Je ale možné že tento hrad není zdejším nejstarším panským sídlem a již zde mohlo stát starší románské sídlo založené knížetem Soběslavem I. Tento hrad začal pak sloužit jako sídlo královského purkrabího, kterým byl jako první známý mezi lety 1277 – 1292 Albrecht ze Žeberka. Mezi lety 1295 – 1297 zde pak chvíli pobýval král Václav II. V roce 1306 zastavil tento hrad císař Albrecht I. spolu s Kadaňskem Bedřichu ze Šumburka. Jeho synové se následně v roce 1312 zavázali králi Janu Lucemburskému, že zástavu vrátí, pokud dostanou její část jako statek. Tak se stalo ještě téhož roku a Šumburkové tak získali oblast s hrady Perštejnem a Egerberkem. Správcem města se tak stal královský podkomoří. Víme že v roce 1336 zde město spravoval pán z Volfštejna, mezi lety 1346 – 1349 Vilém z Egerberku, od roku 1349 Albrecht z Kolovrat, v letech 1399 – 1408 Vlašek z Kladna. Postupem času však tato pozice ztratila svůj význam, jelikož v roce 1366 udělil císař Karel IV. městu právo samosprávy. V roce 1362 vyhořelo město Kadaň i spolu s hradem, ale již brzy na to se započalo s obnovou, jelikož je zmíněno že roku 1367 v tomto hradě přebýval císař Karel IV.V době husitských válek bylo toto město na jaře roku 1421 dobyto pod vedením rytíře Ojíře z Očedělic. Již na podzim roku 1421 ale křižácká vojska oblehla zdejší husitské vojsko, které se udatně bránilo, ale tlaku křižáků nestačilo. Díky tomu se husité stáhli do hradní věže, kterou následně i spolu se sebou odpálili. V roce 1422 zastavil hrad král Zikmund Erkingerovi ze Seinsheimu, ale již v roce 1425 tento muž postoupil toto právo Jindřichu z Plavna. Ještě před rokem 1449 vyplatil od Plavenských město Mikuláš Hasištejnský z Lobkovic, který jej v roce 1454 vrátil do majetku krále. V roce 1467 bylo město za krále Jiřího z Poděbrad znovu opevněno a hrad byl kompletně obnoven. Král Jiří jmenoval jako správce hradu Jana z Lobkovic, kterému i v roce 1469 zdejší město zastavil. Již v roce 1470 měl ale toto město s hradem ve svém majetku Bedřich ze Šumburku. To se ale nelíbilo zdejším obyvatelům, kteří postupně sabotovali zdejší hradby a obrané prvky. Díky tomu prodal Bedřich hrad s městem roku 1483 Jindřichu mladšímu z Plavna, který jej roku 1489 prodal Janu z Lobkovic. V roce 1498 postihl ale tento hrad silný požár, během kterého se zřítila i jeho věž. V takto zpustlém stavu se hrad zachoval až do roku 1504, kdy započala celková renesanční obnova, během které byla vystavěna i nová věž. Tato oprava pak byla dokončena až v roce 1507. V roce 1517 zemřel Jan z Lobkovic, a tak se zdejší město v roce 1519 vykoupilo. Novým královským hejtmanem se stal Jaroslav Sekera ze Sedčic. Již v roce 1530 zastavil zdejší hejtmanský úřad Šebestiánovi z Veitmile, v roce 1531 Václavu z Velhartic a v roce 1534 Albrechtu Šlikovi z Holejče a jeho synu Jiřímu. Od roku 1547 do roku 1555 zde sloužil jako královský hejtman Václav Mašťovský z Kolovrat a na Strojeticích. V roce 1558 pak zastavil tento hrad císař Bohuslavu Felixi Hasištejnskému z Lobkovic. Pro velké rozšíření protestantské víry se toto město aktivně účastnilo stavovského povstání, díky čemuž bylo město v roce 1621 pokutováno. Město bylo během třicetileté války několikrát dobyto a vypáleno, jako například v roce 1631, či v roce 1635, kdy byl dokonce vypálen i hrad. V roce 1647 řádili na hradě vojáci generálů Wrangela a Wittenberga a v roce 1648 byl silně poškozen vojskem generála Königsmarka. Hrad byl tak v dezolátním stavu, ve kterém se udržel až do roku 1750, kdy jej Marie Terezie nechala přestavět na klasicistní kasárny. Tato přestavba pak byla dokončena v roce 1755. Již v roce 1811 opět celé město včetně hradu vyhořelo, ale již brzy na to bylo opět obnoveno. Hrad byl pak obnoven mezi lety 1816 – 1818. Díky tomu získal hrad v podstatě svůj současný vzhled. Kadaňský hrad se po konci 2. světové války stal zhruba na třicet let depozitářem muzea, dokud nebyl po revoluci opraven a pronajímán nejrůznějším institucím a kulturně-sociálním zařízením (dům s pečovatelskou službou, městská knihovna, obřadní síň, galerie, vinotéka, restaurace).Prostory hradní restaurace byly roku 2012 nahrazeny pobočkou městského muzea, kde byla otevřena stálá expozice zabývající se dějinami a stavebním vývojem hradu v kontextu dějin Kadaně. V prostoru, kde dříve sídlila galerie Karla Havlíčka, byl roku 2014 zřízen víceúčelový muzejní prostor, kde je možné si zkusit zahrát širokou škálu společenských her. Původní hrad typově patřil mezi středoevropské kastely. Stál na čtverhranném půdorysu se čtyřbokými věžemi v rozích. Mezi nimi s výjimkou východní strany postupně vznikla palácová křídla. Alespoň část místností v patrech zpřístupňoval arkádový ochoz. Hrad byl opevněn i proti městu parkánem a příkopem. Během pozdně gotické přestavby byly zbořeny obě západní věže a parkán byl zastavěn budovou brány. Paláce byly nově zaklenuty a osvětleny okny. Archeologické průzkumy odhalily základy dvou věží jižního křídla. Východní a západní průčelí se napojuje na opevnění města. Nad řekou stojí třípodlažní podsklepená tři křídla kasáren upravených za vlády Marie Terezie. Z původního hradu se zachovala severovýchodní věž, která má nyní obnovenou valbovou střechu. Severní křídlo je dvoupodlažní a je prolomeno pozdně gotickou vstupní branou. Podél jižního křídla vede vstup na procházkovou trasu po městském hradebním okruhu. Průčelí všech křídel hradu je v současnosti obnoveno. Odhaleny byly také fragmenty raně gotických okenních otvorů, které ukazují na změny ve výšce podlaží. Interiér hradu však nese stopy různých přestaveb, úprav a rekonstrukcí. V tomto průčelí nad řekou jsou dále odhaleny prvky pískovcového ostění sdružených raně gotických okének ukončených trojlaločnou jeptiškou. Gotická okénka jsou pak dále zachována také v severovýchodní věži. Pozdně gotická ostření se nacházejí v severní bráně. Vznik hradního areálu na skalní rulové terase lze klást do doby vlády Přemysla Otakara II. Hrad je zbytkem nejvýraznějšího raně gotického kastelu královského hradu ve střední Evropě.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kada%C5%88_(hrad)
Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve slezsku - dr. Rudolf Anděl
Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/hrad-2317221
Dojmy: Nádherný hrad, který i přes četné přestavby si dodnes zachoval mnoho gotických prvků.
