Městský erb:
Navštíveno: 13. 9. 2021
Historie: Pesvice (německy Pöswitz) jsou obec nacházející se 4,5 km východně od okresního města Chomutov. Původní název vesnice vznikl pravděpodobně z osobních jmen Bož nebo Božej ve významu ves lidí Božových (Božejových). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Beswicz (1290), Pezewicz (1371), Besbycz (1402), Bezwicz (1405), Pezwicze (1571), Pöschwicz (1591), Peswicze (1606), Pöszwicze (1622), Pöswitz nebo Peswitz (1787) a Pößwitz nebo Peßwitz (1846). Vesnice vznikla u obchodní stezky zvané Míšeňská silnice, která spojovala Chomutovsko s Litoměřicemi. Její průběh sleduje účelová komunikace, která vede po rozvodí mezi Chomutovkou a Bílinou jižně od Pesvic, Všestud a Sušan. Cesta dále pokračovala k Moravěvsi, u které se stočila na sever k Lovosicím a Litoměřicím. Cesta tvoří jižní hranici katastrálního území. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1290, kdy chomutovský měšťan Jindřich Wüstehove odkázal platy z pesvických statků chomutovské komendě řádu německých rytířů. S odkazem souhlasila vdova Adléta i další příbuzní. Roku 1325 je uváděn pesvický rychtář Konrád, do jehož obvodu působnosti patřily kromě dalších také Všehrdy. Pesvice patřily řádu většinu čtrnáctého století, ale od roku 1371 byla vesnice zastavována a zpět vyplacena až v roce 1405. Po bitvě u Grunwaldu v roce 1410 řád nebyl schopen splácet své závazky. Jeho oslabení využil král Václav IV., a zabavil mu téměř celý majetek. Vesnici spravovala královská komora, která ji zastavovala různým majitelům. Ve druhé polovině patnáctého století vesnice patřila Janu Caltovi z Kamenné Hory. Vesničané zřejmě museli vyzbrojit a zaplatit rotu šestnácti vojáků, kteří bojovali v Caltově žoldnéřském vojsku. Ke svým panstvím ji postupně připojili také páni z Veitmile i Lobkovicové, kteří sídlili v blízkém Chomutově. V období náboženské reformace se v okolí začalo rozšiřovat luteránství. Arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský, kterému chomutovské panství patřilo v letech 1560–1571, luterány potlačoval. Další majitelé, Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic a jeho syn Bohuslav Jáchym, však sami byli luterány, a jejich víra se znovu začala šířit. Vesnické hospodářství tehdy postihlo chomutovské výlučné právo prodávat pivo ve vesnicích, které patřily k panství. V roce 1588 vesnici získal spolu s Chomutovem Jiří Popel z Lobkovic, který zahájil důslednou rekatolizaci. Podporovali ji chomutovští jezuité, kterým museli Pesvice odvádět roční dávku 27 kop a pěti grošů. Po mocenském pádu Jiřího Popela z Lobkovic v roce 1593 byl jeho majetek rozdělen a rozprodán. Pesvice v té době byly součástí Všestud a žilo v nich 18 poddaných. Vesnice byla ohodnocena částkou přesahující 3 602 grošů. Spolu s dalšími statky ji koupil Adam Hrzán z Harasova a připojil ji k červenohrádeckému panství. Jeho synové podpořili v roce 1619 krále Fridricha Falckého a o rok později byli po bitvě na Bílé hoře odsouzeni ke ztrátě celého majetku. Zdislav Haras z Harasova si však dokázal naklonit císařského komisaře knížete Karla z Lichtenštejna, díky kterému většina majetku obou bratrům zůstala. Berní rula z roku 1654 zaznamenala špatný stav vesnice. Domy byly zchátralé a žili v nich pouze čtyři sedláci a deset chalupníků. Dohromady měli šestnáct potahů, 29 krav, sedmnáct jalovic, devatenáct ovcí, třicet prasat a dvacet koz. Jeden ze sedláků provozoval šenk. Zemědělství bylo dominantním hospodářským odvětvím a z poloviny osmnáctého století pochází zmínka o pěstování chmele. Až do začátku dvacátého století obyvatelé pěstovali dubové remízky. Stromy jednou za osm až deset let pokáceli a z kůry se potom vyrábělo tříslo používané při zpracování kůží. Z poslední čtvrtiny 18. století pochází krátká zmínka o zdejší těžbě kamenečných břidlic. Významná nebyla u Pesvic ani těžba hnědého uhlí. Z poslední třetiny 19. století tu jsou známé pouze dva malé doly Jana a Pavlína. V první polovině 19. století byla postavena na zdejší návsi obecní kaplička. Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se tato vesnice stala součástí obce Všestudy. V roce 1900 se tato ves stala samostatnou obcí. Po první světové válce měřilo pesvické katastrální území 431 hektarů. Vodu lidé čerpali ze dvaceti studní, ale pouze tři obecní studny dokázaly zajistit vodu i v suchých letech. Po konci 2. světové války došlo k násilnému odsunu původního obyvatelstva, kdy byly do obce dosídleni obyvatelé z vnitrozemí. Dle sčítání z roku 1930 zde žilo celkem 374 obyvatel, v roce 1950 zde pak žilo již jen 220 obyvatel a tento počet se následně snižoval. Po roce 1950 ve vesnici vzniklo jednotné zemědělské družstvo a ve stejné době na nedalekém letišti přistálo několik sovětských letadel Polikarpov Po-2, která pomáhala práškováním bramborových polí při potlačování mandelinky bramborové. Kaplička po konci 2. světové války chátrala a vnitřní zařízení bylo buď rozkradeno či zničeno. Nakonec se tato kaplička dočkala již jen demolice, která proběhla v 60. letech 19. století. K výraznějšímu rozvoji vesnice došlo až po roce 1990. V průběhu devadesátých let dvacátého století byla postavena kanalizace napojená na všestudskou čistírnu odpadních vod a opravena elektrická rozvodná síť. Dle sčítání z roku 2011 zde žilo celkem 121 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pesvice
Dojmy: Malá obec, nacházející se východně od Chomutova, kde je pár zajímavostí.
