Navštíveno: 14. 9. 2021
Historie: Radechov (německy Radigau) je malá vesnice nacházející se asi 1,5 km na jihozápad od Radonic. Původní název vesnice byl odvozen z osobního jména Radoch nebo Radech ve významu Radochův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: de Radechowa (1360), in Radochow (1395), in villa Radechow (1416), in Radechowie (1447), w Radochowie (1545), Radigau (1619), Radikow (1654) a Ratigau nebo Radigau (1787 a 1846). Místo, kde Radechov stojí, bylo osídleno už neolitu a také v pozdní době hradištní od jedenáctého do první poloviny třináctého století.První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1360 a uvádí rytíře Sobotku z Radechova obviněného z krádeže obilí. V následujících letech se jako majitelé vystřídali rody Žďárských ze Žďáru, Milhostů z Mašťova, vladyků z Deštnice a Ojířů z Očedělic. Vesnice tehdy byla rozdělena nejméně na dvě části, protože v roce 1447 došlo k jejímu připojení k Vintířovu, ale část zůstala součástí Vojnína.[4] Na počátku šestnáctého století patřil Radechov k hasištejnskému panství. Tvořil součást pětipeského statku, který při dělení majetku získal v roce 1518 Zikmund Hasištejnský z Lobkovic. Ten však celý statek hned další rok prodal Oplovi z Fictumu. Opl byl roku 1530 odsouzen za provozování penězokazecké dílny ke ztrátě veškerého majetku, který získali do zástavy Šlikové. V roce 1547 se za Albrechta Šlika stal Radechov trvalou součástí vintířovského panství. Třicetiletá válka vesnici zřejmě příliš nepostihla, protože berní rula z roku 1654 uvádí patnáct domů. Sedm z nich patřilo obci a v dalších žilo pět sedláků a dva chalupníci. Dohromady měli dvanáct potahů, devět krav, osmnáct jalovic, třináct ovcí a 51 prasat. Řemeslo zde provozoval švec a krejčí. K vesnici patřil také mlýn se dvěma náhony a velký rybník. Do konce osmnáctého století se počet domů přibližně zdvojnásobil a později rostl již jen málo. Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se tato vesnice stala součástí obce Vintířov. Na počátku třicátých let dvacátého století byly ve vesnici kovárna, trafika, hostinec a prodejna lahvového piva. Z řemeslníků tu dále pracovali bednář a dva ševci. Za ostatními službami (škola, lékař, kostel) docházeli radechovští do Radonic. V roce 1880 se tato vesnice stala samostatnou obcí. Během druhé světové války byl v domě čp. 1 zřízen zajatecký tábor, ve kterém bydlelo šestnáct francouzských zajatců, kteří pracovali na polích nebo v hnědouhelném dole Františka nedaleko Radonic. Po konci 2. světové války došlo k odsunu původních obyvatel a k dosídlení obyvatel z vnitrozemí. Po vystěhování Němců zůstala ve vesnici asi třetina původního počtu obyvatel a mnoho budov bylo zbořeno. Takže zatím co v roce 1930 zde žilo celkem 203 obyvatel, tak v roce 1950 zde žilo celkem 66 obyvatel. Díky tomu se tato ves stala v roce 1961 součástí obce Radonice, kam patří do současnosti. Dle sčítání z roku 2011 zde žilo celkem 15 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Radechov
Dojmy: Malá vesnička, nacházející se jihozápadně od Radonic, kde je několik zajímavostí.
