Navštíveno: 11. 9. 2021
Historie: Radenov (německy Rodenau) je vesnice nacházející se asi 8 kilometrů severozápadně od Chomutova. Název vesnice je odvozen ze jména Raden ve významu Radenův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: w Rodnau (1552), na vsi Rodenowu (1561), Rodenow (1564), Rodenau (1606), Rodenau nebo Radenau (1787) a Rodenau (1846). Alternativní hypotéza název odvozuje z německého slovesa roden (česky klučit). První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1359, kdy zde jeden lán patřil pánům z Alamsdorfu. Ve stejném roce patřila zdejší rychta chomutovskému měšťanovi Hynku Plaubnerovi. V záznamech řádu německých rytířů z chomutovské komendy se vesnice objevuje v letech 1382–1393. Podle rozboru katastrálních map je však možné, že Radenov patří k nejstarším sídlům tzv. chomutovského újezdu a byl součástí majetku, který věnoval Bedřich Načeratec řádu v roce 1252. Radenov zůstal součástí chomutovského panství až do roku 1605, kdy část zabaveného majetku Jiřího Popela z Lobkovic koupil Adam Hrzán z Harasova a vesnici připojil k červenohrádeckému panství. Z patnáctého a šestnáctého století se o vsi dochovalo jen několik stručných zmínek, které připomínají osoby pocházející z Radenova. Konkrétně v roce 1588 to byli například dva členové chomutovského cechu pláteníků. Podle Berní ruly z roku 1654 stálo v Radenově šest selských usedlostí a pět chalup. Další usedlost a chalupa byly pusté. Sedlákům patřilo šestnáct potahů, 22 krav, 21 jalovic a dvanáct koz. Chalupníci měli dohromady devět potahů, šestnáct krav, čtrnáct jalovic, tři prasata a sedm koz. Ve vsi žilo také několik nádeníků závislých na obci, kteří chovali tři krávy, dvě jalovice a jedno prase. Obyvatelé se živili zejména chovem dobytka, ale také prodejem dřeva v Chomutově a jeden sedlák formanil. V okolí vesnice se ve druhé polovině osmnáctého století těžila drobná žilná ložiska železné rudy dodávané do Vysoké Pece. V roce 1846 k Radenovu patřilo 827 hektarů půdy, z nichž 75 hektarů tvořila pole, 83 hektarů louky, osm hektarů pastviny a většina zbytku připadla na převážně smrkové lesy. Zemědělské plodiny, ke kterým patřil oves, žito, zelí a brambory, se pěstovaly zejména pro vlastní potřebu, ale malá část se také vyvážela. Do Chomutova se vozilo i mléko. Západně od vesnice býval lom na křemen a jeden kilometr severně v údolí Bíliny také mlýn Rabenmühle se stoupou na tříslo. Živnost zde provozovali pouze krejčí, švec a truhlář. Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se tato vesnice stala součástí obce Blatno a v roce 1880 se stala samostatnou obcí. Na konci 2. světové války došlo k odsunu původního obyvatelstva a dosídlení obyvatelstva z vnitrozemí, kdy z původní 109 obyvatel z roku 1930 zde v roce 1950 žilo již jen 32 obyvatel. Právě díky tomuto poklesu se v roce 1950 stala tato tehdy obec opět vsí a součástí obce Blatno, kam patří do současnosti. Dle sčítání z roku 2011 zde žilo celkem 46 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Radenov
Dojmy: Malá vesnice, nacházející se severně od Blatna, kde je několik zajímavostí.
