Městský erb:
Navštíveno: 13. 9. 2021
Historie: Všehrdy (německy Tschern) jsou obec nacházející se asi 5 kilometrů jihovýchodně od Chomutova. Název vesnice je odvozen ze slov vši (všichni) a hrdí. V některých listinách se používá německý název převzatý ze slova Černčín. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech Schehorn (1295), Czirnczin (1325), de Wssehrd (1370), ve Všehrdech (1478), prodal ves Tssernou jinak Všehrady (1609) nebo Tscheren (1787). První písemná zmínka o Všehrdech pochází z roku 1295 a nachází se v přídomku Arnolduse de Schehorn, který je považován za tehdejšího majitele. Později byla vesnice nejspíše rozdělena na dvě části, z nichž jednu drželi příslušníci drobné šlechty a druhá až do roku 1325 patřila postoloprtskému klášteru. Z ostatních majitelů jsou známi například Arnolt (1358), Pešek a Ješek z Rabštejna (1367) nebo Hynek a Václav z Hořetic (1454–1474). V roce 1574 byla vesnice připojena k nezabylickému statku v majetku Benigny Boryňové ze Lhoty, která se provdala za Ferdinanda z Renšperka. O čtyři roky později statek koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic a připojil jej k Chomutovu. V roce 1588 se Všehrdy staly součástí červenohrádeckého panství, u kterého zůstaly až do roku 1651, kdy je koupil Jan Nostic. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žilo sedm sedláků a tři chalupníci, z nichž jeden provozoval krčmu. Tři selské statky byly pusté a také ostatní usedlosti byly ve špatném stavu. V roce 1714 byla vesnice znovu připojena k Červenému hrádku a v jeho správě zůstala až do roku 1850. Kdy po zrušení patrimoniální správy se tato ves stala samostatnou obcí. V roce 1847 byla u vesnice postavena cihelna. Měla dvě pece a vyráběly se v ní cihly, střešní tašky a další stavební komponenty. Celková kapacita bývala půl milionu cihel ročně, ale běžně se vyráběla jen polovina. Jedním z pozůstatků výroby cihel jsou bývalá hliniště. Většina lidí ve vsi pracovala v cihelně nebo v zemědělství. V sedmdesátých letech dvacátého století byla cihelna uzavřena a část obyvatel si našla zaměstnání v chomutovských průmyslových podnicích. U vesnice se v minulosti těžila ložiska kamenečných břidlic s obsahem zinkové rudy hemimorfitu a tzv. bělotvorné zásady (všehrdské bělky), která se dodávala do rakovnických keramických závodů. Po konci 2. světové války došlo k odsunu původního obyvatelstva a dosídlení obyvatel z vnitrozemí. Takže zatím co v roce 1930 zde žilo celkem 252 obyvatel, tak v roce 1950 zde žilo 180 obyvatel. V průběhu 2. poloviny 20. století byla zbořena zdejší obecní neorománská kaple z roku 1880. V roce 1981 se tato obec stala součástí obce Údlice. Největším novodobým zásahem do urbanistické podoby vesnice byla výstavba věznice. Byla založena v roce 1958 na místě statku zaměřeného na chov kachen, ale její areál se rozšiřoval až do osmdesátých let dvacátého století. V roce 1998 navázal na tradici výroby stavebnin podnik Betonstar, kde se vyráběly prvky zámkové dlažby. V roce 1990 se tato ves stala opět samostatnou obcí a dle sčítání z roku 2011 zde žilo celkem 623 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%A1ehrdy_(okres_Chomutov)
Dojmy: Velká obec, nacházející se jihovýchodně od Chomutova, kde jsou dvě zajímavosti.
