Městský erb:
Navštíveno: 7. 8. 2013
Historie: Tato městská čtvrť vyrostla na Hradčanském ostrohu, což je protáhlá náhorní plošina, která měla skalnatý vrchol v místech dnešního monolitu na Pražském hradě, kde bylo dříve pohanské obětiště a knížecí stolec. Na tomto stolci probíhali pak knížecí inaugurace kmene Čechů, anebo jen kmene Pražanů. Termín pražsko vznikl již v 9. století, kdy v místech dnešního Malostranského náměstí bylo tržiště již před rokem 700 a byla zde důležitá zastávka kupeckých karavan. Již v nejstarších dobách se slovanské osídlení v této kotlině koncentrovalo na území levého břehu řeky Vltavy, na území dnešních Hradčan a Malé strany. Usídlili se zde hlavně díky vhodnému terénu, ale také kvůli kupeckým stezkám, které tudy vedli. První známí kostel v předrománském slohu byl postaven na území dnešního Hradčanského náměstí v roce 845 a byl zasvěcen Panně Marii.
Následně někdy kolem roku 885 nechal založit některý z knížat rodu Přemyslovců zdejší hradiště, které se podobalo ohrazené vesnici, ale byl na jeho území knížecí stolec. Toto hradiště pak vnutilo zdejšímu okolí vojenskou ochranu a začalo profitovat ze zdejších příjmů. V roce 920 pak nechal založit kníže Vratislav I. kamenný kostel sv. Jiří a následně jeho syn Václav nechal v roce 925 vystavět rotundu sv. Víta. Jak pomalu rostl význam tohoto hradiště, tak zde bylo roku 973 založeno biskupství a následně v 1. polovině 11. století nechal vystavět kníže Břetislav I. kamenné opevnění z opuky. V letech 1061 – 1096 byla rotunda sv. Víta přestavěna knížetem Vratislavem II. na trojlodní románskou baziliku sv. Víta. V průběhu 2. třetiny 12. století došlo na hradišti k obrovským změnám, kdy zde byli vybudovány kamenné hradby se třemi branami a následně v letech 1135 – 1182 byl zde vystavěn nový knížecí románský kamenný palác, jehož jižní zeď byla zabudována do hradeb. V roce 1140 pak nechal kníže Vladislav II. založit zdejší klášter premonstrátů
V roce 1321 založil purkrabí pražského hradu Berka z Dubé v místech starého podhradí městečko Hradčany, které se nacházelo v místech dnešního hradčanského náměstí. Do vývoje Hradčan pak významně zasáhl císař Karel IV. spolu s jeho architektem Matyášem z Arrasu, kteří sem přinesli gotický sloh. V roce 1344 zde založil císař Karel arcibiskupství a následně zahájil stavbu Svatovítské katedrály, ale do husitských válek bylo dokončena jen část a její výstavba se značně vlekla. Dále nechal Karel IV. přestavět a rozšířit románský Královský palác a spolu s ním rozšířit i městské hradby, díky kterým se městečko rozrostlo přibližně na současnou velikost, kdy měšťané byli nuceni opouštět své domovi a místo nich si stavěli svá sídla šlechtici a duchovenstvo. Růst Hradčan se zastavil v době husitských válek, kdy byl hrad v roce 1420 obléhán a vypálen. Růst hradčan nastal až v letech 1490 – 1510 za vlády krále Vladislava II. Jagelonského, za kterého zde působil Benedikt Rejt, který opravil a přestavěl Královský palác, dokončil Vladislavský sál a vystavěl nové opevnění hradu.
Když nastoupil na trůn Ferdinand I. Habsburský v roce 1526 začal svou vládu přestavbou pražského hradu a v letech 1537 – 1563 nechal vystavět renesanční letohrádek královny Anny. V roce 1541 ale vypukl obrovský požár, který zasáhl Hradčany a tak bylo znovuvybudováno mnoho staveb. Další rozvoj hradčan nastal za vlády Rudolfa II. díky kterému se zdejší město stalo centrem umění a pracovalo zde mnoho nejrůznějších umělců. V roce 1598 pak byli Hradčany povýšeny na královské město. Ale v této době se Hradčany germanizovali a češi žili jen v oblasti pohořelce. V době třicetileté války byly Hradčany okupovány v roce 1631 Sasy a v roce 1648 Švédy, kteří odvezli velkou část sbírek krále Rudolfa II. Po konci třicetileté války byly zde vystavěny nové barokní hradby s bastiony. S příchodem baroka nastala pro Hradčany obrovská změna, kdy zde vyrostl monumentální Černínský palác a Loreta. V důsledku reforem Josefa II. poklesl význam pražského hradu a ten začal pustnout a spolu s ním i Hradčany samotné. Až po pádu monarchie se Hradčany spolu s prahou staly v tisícileté tradici opět symbolem vládnoucí moci, kdy zde usedl prezident.
Zdroj: http://www.starapraha.cz/historie-praha-hradcany.php
Dojmy: Jediné co mi zde vadí, ale to je všude po historické části Prahy jsou turisté.
