Navštíveno: 19. 3. 2023
Historie: Vidoule (též Na Vidouli) je jeden z pražských kopců (372 m n. m.). Tři pásy jejích svahů (na jižní, jihovýchodní a severní straně) jsou chráněny jako přírodní památka Vidoule. Tato výrazná stolová hora rozkládající se v severozápadním cípu Jinonic, mezi Košíři a Butovicemi, je pozůstatkem horizontálně uložených křídových vrstev s výchozy na okrajové hraně. Jedná se o významné útočiště drobných živočichů a důležitý krajinný prvek. Původní název Vidoule byl Vidova hora. V roce 1680 v době řádění moru byli na úpatí hory pohřbíváni ti, kteří nemoci podlehli. Až do roku 1948 byly jeskyně vyhloubené ve skále obývany pražskou chudinou. Z politického hlediska byla Vidoule v posledních letech místem ostré diskuze ohledně možné zástavby v jejím okolí. Na vrcholu kopce se kromě komplexu vodárny a jednoho školního areálu nacházejí zbytky bývalé protivzdušné obrany státu (PVOS) v podobě tvrzí, rozpadlých budov, podzemních chodeb, silnic a plotů, které jsou situovány směrem na západ, v těsné blízkosti pekárny Odkolek.
Vidoule je tabulová hora s četnými skalními výchozy pískovců překrytými vrstvou slínů a opuk spodního turonu, jež tvoří vrcholovou plošinu. Místo je významným nalezištěm zkamenělin. V podloží se nachází křídy zvrásněné břidlice a pískovce ordovického stupně beroun. Povrch tvoří převážně oligobazické hnědé půdy, místy obohacené splachy slínovců, často narušené někdejší těžbou. Severní strana disponuje četnými prameny ústícími do Motolského potoka a odkryvy pískovcových stěn. Ty jsou však ukryté v těžce prostupné vegetaci, stejně jako pozůstatky zaniklých staveb v oblasti. Naopak jižní strana směrem k Butovicím je mírnější a jsou po ní vedené cesty.
Co se týká flóry, tak zde převažuje druhotná chudá, často poloruderální vegetace. Stěny geologického profilu jsou převážně zarostlé výsadbou akátu a náletem bezu černého, osiky a jívy. Na bývalých mezích a pastvinách jižního svahu roste teplomilný trávník s válečkou prapořitou a kostřavou žlábkatou.
Co do fauny, tak v oblasti žijí významné druhy brouků stepního charakteru, střevlíčci Ophonus schaubergerianus a Cymindis angularis. Z fytofágů pak mandelinkovití Coptocephala rubicunda a Cryptocephalus violaceus, dřepčík Aphtona cyanella a štítonoš Cassida rufovirens. Z čeledi Urodontidae zde najdeme Urodon conformis, z nosatcovitých bezkřídlé druhy Otiorhynchus fullo a Otiorhynchus velutinus a tři druhy z rodu Trachyphloeus. Na jižním otevřeném svahu žije ohrožený měkkýš trojzubka stepní. V keřovém porostu hnízdí strnad obecný, pěnice černohlavá, drozd zpěvný a vzácně i ťuhýk obecný a pěnice hnědokřídlá. Během tahu se zde zastavuje slavík obecný a další druhy.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vidoule_(p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_pam%C3%A1tka)
Zdroj fotografií z blízka a kresby: https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Vidoule
Dojmy: Výrazná stolová hora se zbytky chudinských bytů. Bohužel jsem ji nenafotil z blízka, a tak jsem si dovolil zapůjčit její fotografie.