logo prehis.cz Cestování Hlavní město Praha Koloděje Komořany

Kolovraty

Informace

Navštíveno: 18. 3. 2023

Historie: Kolovraty (německy Kolowrat) jsou městská čtvrť a katastrální území Prahy v blízkosti Říčan u Prahy v jihovýchodním cípu hlavního města Prahy. První písemný doklad o Kolovratech se vyskytuje na údajné listině českého krále Přemysla Otakara I. pro benediktinský klášter na říčním ostrovu při soutoku Vltavy se Sázavou. Listina, datovaná 17. ledna 1205, patří k mnoha dobovým falsům. Vznikla sice až po několika desetiletích, ale přesto je důvěryhodným dokladem existence Kolovrat již dlouho před rokem 1205. Podle časového sledu zapsaných darů totiž pan Mladota věnoval ostrovským mnichům v Kolovratech 4 poplužní poddanské usedlosti spolu s vlastním dvorcem a tvrzí již mezi léty 1109–1140. Dobu založení vesnice s tvrzí proto můžeme hledat před začátkem 12. století. Spolu s Hostivaří (1068) a Dubčí (1088) patří k nejstarším osadám v regionu. Stejně jako Hostivař ležela na důležité trase Královské cesty, která vedla z Prahy přes Říčany na Sázavu a pozdější Kutnou Horu a napojovala se na severojižní Lužickou cestu, procházející Kouřimí. Kolovraty ležely na okraji mohutného hraničního hvozdu, který do 10. století odděloval kmenové državy českých Přemyslovců a zličanských Slavníkovců. Na kolovratské tvrzi seděli před darováním ostrovskému klášteru předkové pánů, jejichž příjmení z Kolowrat však máme poprvé písemně doloženo až roku 1297. Přitom tvrz s vesnicí byla jejich původním sídlem, protože jiné Kolovraty se v českých zemích do roku 1780 nenacházely. O panu Mladotovi sice místní kronikáři psali, že byl „erbu orlice“, tj. z rodu Kolowratů, ale můžeme to nanejvýš předpokládat. Ostrovský klášter založil v Kolovratech vinice a před rokem 1250 pravděpodobně i malý románský kostel sv. Ondřeje. V první polovině 14. století byl vybudován gotický jednolodní kostel, doložený spolu s farou roku 1352. Patřil k nejvýstavnějším svatostánkům v okolí a byl větší než původní kostel v Uhříněvsi. Zbytky jeho kněžiště se nacházejí v přízemí současné barokní zvonice. Lomený gotický portál s profilovaným ostěním, jímž se vchází na schody do věže, spojoval kněžiště se zrušenou sakristií. V ní byla roku 1356 vysvěcena kaple s ostatkovým oltářem sv. Prokopa. Kostel sloužil i pro obec Nedvězí.

Z majetku ostrovských mnichů se Kolovraty dostaly patrně až rozhodnutím krále Jana Lucemburského, který je před rokem 1344 dal do zástavy svým věřitelům, staroměstským kupcům a lichvářům Rokycanským. Roku 1363 byl patronem kostela a majitelem vsi Jan ze Zruče řečený Kolowrat, pocházející z rytířského rodu, spřízněného s panským rodem Kolowratů přes vzdálené janovické předky. O dalších majitelích víme až od roku 1380, kdy se vesnice spolu s Tehovicemi a částí Lipan nacházela v držení církevní johanitské komendy v Uhříněvsi. Roku 1416 seděl na kolovratské tvrzi Jan z Kolowrat, majitel Kolešova a Bezděkova na Žatecku a příslušník krakovské linie pánů z Kolowrat. Podle toho se vesnice nakrátko vrátila do rukou rodu, který odtud pochází. Roku 1420 zabírali husitští Pražané Kolovraty patrně již opět jako johanitské církevní zboží. Jeho majitelem se stal bohatý staroměstský kupec Jan Kbelský. Jeho značný majetek zdědil zeť Jan z Kunvaldu řečený Berbek, který roku 1436 získal od krále Zikmunda potvrzení záboru církevních pozemků kolem Uhřínevsi. Za jeho dědiců se zdejší majetky dostaly roku 1449 do rukou konšelů Starého Města pražského. Těm byly roku 1547 zabaveny za účast na odboji proti králi Ferdinandovi I. a předány věrnému úředníku, rytíři Regenspergovi. Od jeho dědiců bylo panství Uhříněves s našimi obcemi přikoupeno roku 1578 k rozsáhlému dominiu panského rodu Smiřických. Také jim byl majetek po Bílé hoře konfiskován a prodán do rukou věrných lichtenštejnských knížat. Jejich obrovské latifundie se rozplynuly až během pozemkové reformy po vzniku Československa. Tento rod připojil kolovraty ke svému Uhříněveskému panství, kde spočinuly až do zrušení patrimoniální správy. To proběhlo v polovině 19. století, kdy se Kolovraty staly samostatnou obcí. Svou samostatnost si udrželi až do dne 1. července 1974, kdy se stali součástí hl. m. Prahy. Dle sčítání z roku 2021 zde žilo celkem 3 643 obyvatel.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolovraty

Dojmy: Poměrně velká městská čtvrť nacházející se jihovýchodně od centra.

Mapa

Fotografie

hřbitovní kaple v Kolovratech
kostel sv. Ondřeje v Kolovratech
pomník obětem 1. světové války v Kolovratech
socha sv. Donáta v Kolovratech
škola v Kolovratech
tvrz Kolovraty v Kolovratech