Navštíveno: 26. 8. 2022
Historie: Komořany (německy Komoran) jsou bývalá vesnice, dnes městská čtvrť a katastrální území území Prahy, součást městské části Praha 12. Název vesnice ve významu ves Komořanů je odvozen ze skutečnosti, že žili na pozemcích královské komory. Komořany jsou připomínány poprvé k roku 1088 jako osada, která patřila vyšehradské kapitule. Další záznamy naznačují, že vlastníky Komořan (či jejich částí) byly královská komora (za Václava II. před rokem 1304 a za Jiřího z Poděbrad před rokem 1470), soukromé osoby (například scholastikus Dobeš od roku 1332 či Václav Šturm z Hyršfeldu, který připojoval ke svému jménu doplněk „seděním na Komořanech“ – po roce 1589), ale zejména zbraslavský klášter, kterému patřila nejen ves Komořánky vzniklá před rokem 1436, ale i další majetek – např. jeden dvůr (darovaný Václavem II. roku 1304). Roku 1470 byl zdejší statek zastaven Václavovi Ojířovi z Očedělic. Následně se zdejší majitelé často střídali. V roce 1589 zdejší panství Zbraslavský klášter vyplatil a prodal je místosudímu Českého Království Václavu Šturnovi z Hyršfeldu. Již v této kupní smlouvě je první písemná zmínka o zdejší tvrzi. Její historii následně rozvedu u zámku Komořany. Václav zemřel v roce 1595 a tak zdědil zdejší panství jeho syn Adam Šturm z Hyršfeldu, který jej prodal roku 1607 Adamu Radnickému ze Zhoře. Tento muž postoupil zdejší statek roku 1608 své matce Dorotě Radnické, která jej roku 1612 prodala bratru původního majitele Jáchymu Šťastnému Šturmovi z Hyršfeldu a jeho ženě Magdaléně z Vrchovišť. Tento muž se ale zúčastnil stavovského povstání, a tak mu byl majetek roku 1622 zkonfiskován. V roce 1622 byl zdejší statek postoupen Zbraslavkému klášteru jako dluh za hospodaření královské komory na jejich statcích. Od roku 1638 se stávají dědičným vlastnictvím zbraslavského kláštera snad celé Komořany. V roce 1785 však byl zbraslavský klášter zrušen a Komořany připadly náboženskému fondu, který prodal komořanský dvůr, zámek a ovčín o 40 let později knížeti Oettingen-Wallersteinovi. V roce 1866 koupil tento komořanský majetek (poplužní dvůr, ovčín a zámek) rytíř z Albertů. Mezitím totiž byla vymezena katastrální obec Komořany a její obyvatelé v polovině 19. století vytvořili společnou politickou obec s Točnou. Proto jsou v Malém Ottově slovníku z roku 1904 zmiňovány Komořany jen jako zámeček u vsi Točná. Samostatnou obcí se staly Komořany 20. května 1957, ale již k 14. červnu 1964 byly spojeny s obcí Modřany, která byla současně povýšena na město. Celé město Modřany i s Komořany bylo připojeno k hlavnímu městu Praze do obvodu Praha 4 k 1. lednu 1968. V té době žilo v Komořanech 1107 obyvatel ve 133 domech. Při správní reformě Prahy v roce 1990 se staly Komořany součástí městské části Praha-Modřany, která byla v roce 1994 přejmenována na název Praha 12. Celé území městské části spadá i nadále do městského obvodu Praha 4. Dle sčítání z roku 2021 zde žilo celkem 1 885 obyvatel.
Zdroj: hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - František Holec
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komo%C5%99any_(Praha)
Dojmy: Menší městská část, nacházející se jižně od centra, kde je několik zajímavostí.
