Navštíveno: Nenavštíveno
Historie: Komořanské a modřanské tůně jsou přírodní památka na pravém břehu Vltavy, která se rozkládá v pražských čtvrtích Modřany a Komořany. Chráněné území s rozlohou 12,87 ha bylo vyhlášeno 1. listopadu 2014 a je tak jedním z nejnověji vyhlášených ZCHÚ na území Prahy. Účel ochrany je zachování lužního ekosystému a makrofytní vegetace eutrofních a mezotrofních vod. V minulosti byl tok Vltavy mnohem širší a díky tomu měl i daleko kolísavější stav vody. Při každé větší vodě se tak na pobřeží Vltavy ve slepých ramenech zaplavovalo a tvořily se tůně a menší zaplavené oblasti. V 19. století se kvůli tomu budovaly výhonové stavby, které měly za úkol zmenšit řečiště a učinit tak řeku celoročně splavnou a zároveň ochraňovat území tzv. Modřanské mělčiny před dalšími záplavami. Takto vzniklo dnešní území Komořanských a modřanských tůní, jehož základ tvoří právě ony výhonové stavby a hrázky. V 90. letech 20. století městská část Praha 12 začala upozorňovat na biologický a ekologický význam oblasti a požadovala pro ni statut zvláště chráněného území. Oblast se může z hlediska flóry rozčlenit na několik menších skupin, které mají svoje specifické druhové zastoupení. Území se vyhlásilo k ochraně několika druhů, patří mezi ně především vodní a vlhkomilné rostliny typické pro slepá ramena řek a příbřežní oblasti. Hlavní pozornost ochrany se vztahuje na: Plavín štítnatý (Nymphodies peltata) – v Česku kriticky ohrožená vodní bylina, která se vyskytuje pouze vzácně v jižních a jihovýchodních Čechách a na jižní Moravě. Je na vodě plovoucí a kvete žlutým pětičetným květem. Voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae) – v Česku silně ohrožená na vodě plovoucí rostlina. Kvete bílým tří-četným květem. Šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) – vlhkomilná, bahenní asi 150 cm vysoká bylina. Kvete od června růžovými nepravými okolíky. V Česku spadá do kategorie ochrany C4 – tedy druh vyžadující další pozornost. Oblasti samotných tůní jsou lemovány porosty orobince (Typha latifolia), zblochanu (Glyceria maxima) a chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea). Na březích tůní je možné potkat i s kosatcem žlutým (Iris pseudacorus) nebo již zmíněným šmelem okoličnatým (Butomus Umbellatus). Z dřevin na území dominují především vrby, které zde mají početné druhové zastoupení – vyskytuje se zde 5 druhů : Vrba křehká, v. košařská, v. nachová, v. šedá, v. jíva (Salix fragilis, S. viminalis, S. purpurea, S. cinerea, S. caprea). Z dřevin se zde dále vyskytují např. olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) nebo jilm (Ulmus sp.) Dalším typem ekosystému jsou travinné porosty. Jedním je kosená, rekreační louka „U soutoku“, která hostí různé druhy mezofilních trav. Často zde roste jílek vytrvalý (Lolium perenne), lipnici roční (Poa annua) nebo srhu laločnatou (Dactylis glomerata). Mimo zástupců trav zde rostou další druhy typické pro kosené a sešlapávané louky např. jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), mochnu husí (Potentilla anserina) nebo pryskyřník plazivý (Rannunculus repens). Dalšími zástupci travinných porostů jsou nekosené oblasti mezi tůněmi nebo traviny přiléhající lužnímu lesu. Porost tvoří podobné druhy, ale i několik rostlin méně obvyklých, např. hvozdík svazčitý (Dianthus armeria).
Modřanské a komořanské tůně hostí velmi početnou a druhově zajímavou faunu jak obratlovců tak bezobratlých. Z ohrožených druhů zde žije například kriticky ohrožený skokan skřehotavý (Rana ridibunda), dále pak ohrožená užovka podplamatá (Natrix tessellata), silně ohrožený ledňáček říční (Alcedo atthis) či ohrožené potápky – potápka roháč (Podiceps cristatus) a potápka malá (Tachybaptus ruficollis). Z bezobratlých se zde nachází desítky méně či více vzácných druhů pavouků, měkkýšů, motýlů, střevlíků a nosatců. Ze zajímavých druhů se jedná například o snovačku proměnlivou (Rugathodes instabilis) – vzácný mokřadní a vlhkomilný druh pavouka, dále o Badister meridionalis – vzácný druh střevlíka žijící na nezastíněných březích mokřadů či o vílenku zevarovou (Nymphula stagnata) – druh motýla. PP Komořanské a modřanské tůně jsou jeho jediným místem výskytu v Praze. Na území se pak vyskytují desítky druhů obratlovců typických pro lužní lesy a mokřadní oblasti.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komo%C5%99ansk%C3%A9_a_mod%C5%99ansk%C3%A9_t%C5%AFn%C4%9B
Zdroj fotografií: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komo%C5%99ansk%C3%A9_a_mod%C5%99ansk%C3%A9_t%C5%AFn%C4%9B
Dojmy: Velmi zajímavá přírodní památka, kterou jsem bohužel nenafotil, jelikož jsem na ni zapomněl.
