Navštíveno: 26. 8. 2022
Historie: Tato boží muka byla vytvořena v barokním slohu někdy v průběhu 18. století podle plánů pro mě neznámého autora. Údajně tato boží muka stojí na masovém hrobě vojáků, kteří se střetli u Modřan v rámci sedmileté války. Po konci 2. světové války přestala tato boží muka být udržována a postupně sešla. To co se nacházelo ve výklencích bylo buď ukradeno či zničeno. Nakonec se však dočkali buď v 90. letech 20. století či v 1. dvacetiletí 21. století své obnovy. A co se vlastně v Modřanech stalo?
V polovině září 1756 překročila pruská armáda u Ústí nad Labem zemské hranice a česká šlechta opouštěla pražské paláce takovým tempem a v takovém zmatku, že to vzbudilo všeobecné pohoršení. Prusové se však přes své vítězství v bitvě u Lovosic zatím k tažení na Prahu neodhodlali. Na jaře 1757 vpadly do Čech hlavní pruské oddíly a ve střetu v oblasti Štěrbohol, Malešic a Hrdlořez rakouskou armádu porazily. Po porážce v bitvě u Štěrbohol 6. května 1757 se rakouské vojsko, vedené Karlem Lotrinským, i se svými veliteli uzavřelo za zdmi Prahy, kterou nechal Fridrich II. neprodleně oblehnout. Pruský král musel zanechat před obléhanou Prahou 50 000 mužů, o 14 000 přišel v bitvě a 27 000 jich zabezpečovalo zásobovací linie z Čech do Pruska. K obléhání Prahy přiřazuje modřanská kronika i šarvátku o pontonový most přes Vltavu u Modřan, ke které podle zápisu v modřanské kronice z roku 1895 došlo dne 3. května 1757 (což by ovšem bylo ještě před bitvou u Štěrbohol, jiné zdroje datují tuto bitku na 6. květen). Prusové se zde podle modřanské kroniky zmocnili pontonového mostu zřízeného rakouskou armádou a sebrali z něj 16 pontonů. Oběti střetu byly pohřbeny „tam kde za vsí na cestě k Libuši postaveny jsou Boží muka“, což je dnes v zahrádce rodinného domu čo. 1 v ulici U pily. Pruský sbor generála Moritze Desavského se bitvy u Štěrbohol přímo nezúčastnil, protože měl postupovat po levém břehu Vltavy na jih, nad Braníkem postavit pontonový most (snad v oblasti Modřan), přejít přes něj a odříznout císařským vojskům ústupovou cestu do Prahy i na jih. Záměr se ale nezdařil, protože sbor knížete Desavského neměl dostatek pontonů a nebyl schopen řeku překonat a neuspěl ani pokus pruského jezdectva Vltavu přeplavat. O boji o most v Modřanech se historické publikace ani vydané paměti účastníků nezmiňují, avšak nelze jej vyloučit, protože v této oblasti bylo 6. května před bitvou dislokováno přes 2000 císařských vojáků, kteří do hlavní bitvy nezasáhli. Jejich přítomnost zde lze vysvětlit právě tím, že střežili pontonový most, jehož existenci prameny přímo nezmiňují, ale kterou naznačují. Některé dobové mapy ale zachycují pontonový most pod Zbraslaví (pravděpodobně v oblasti Modřan), který mohl sloužit císařským vojskům k případnému ústupu za Vltavu. Výčet ztrát císařské armády však uvádí i ztrátu 40 pontonů. Vydané prameny uvádějí, že bitva skončila kolem třetí hodiny odpolední a další události bagatelizují na konstatování, že šarvátky a potyčky probíhaly až do osmé večerní. Je možné, že Prusové knížete Desavského se po neúspěšném pokusu o přemostění Vltavy nad Braníkem posunuli výše proti proudu, hledajíce brod, a pokud přitom objevili rakouský pontonový most, mohl se o něj strhnout boj, a lze předpokládat, že početně slabší Rakušané svůj most raději zničili, než by umožnili Prusům přejít přes řeku. Pravděpodobnější však je, že část hlavní pruské armády pod Friedrichem II. postoupila z Braníku podél Vltavy na jih a svedla boj o pontonový most na pravém břehu řeky. Každopádně se však 6. května 1757 v Modřanech o most bojovalo, což potvrzuje i zaznamenaná rakouská ztráta 40 pontonů.
Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/bozi-muka-11958436
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Prusk%C3%A9_obl%C3%A9h%C3%A1n%C3%AD_Prahy_(1757)
Dojmy: Velmi zajímavá a netypická boží muka, která údajně slouží i jako masový hrob vojáků sedmileté války.
