Navštíveno: 13. 7. 2020
Historie: Klášter křižovníků strážců Božího hrobu Na Zderaze, někdy též klášter u svatého Petra Na Zderaze či jen klášter Na Zderaze je někdejší klášter-proboštství řádu křižovníků Božího hrobu řehole svatého Augustina, respektive řádu křižovníků s červeným křížem. Klášter s kostelem se nacházely v lokalitě zvané Na Zderaze, v okolí dnešních ulic Resslové, Na Zderaze a Na Zbořenci Praze 2-Novém Městě. Patřil k němu dnes již neexistující kostel svatých Petra a Pavla. Křižovnický klášter zde byl založen roku 1188, a první zmínka o kostele v této lokalitě je dokonce z roku 1090. Místní název Zderaz se podle pověsti odvozuje od jména družiníka krále Vratislava Zderada, jehož fiktivní syn Letoslav zde podle smyšleného vyprávění kronikáře Václav Hájka z Libočan založil kostel svatého Petra a Pavla. Na sklonku 12. století zde český velmož Hrabiše II. nebo jeho hypotetický syn Hrabiše III. Hrabišic založil Klášter křižovníků strážců Božího hrobu řehole svatého Augustina. V roce 1228 jejich potomek Kojata IV. Hrabišic křižovníkům daroval velkou část svých majetků, včetně lokalit kolem Zderaze a osady Mostu. Kojata se svým bratrem Všeborem IV. nedaleko Zderaze založili také románský kostel svatého Václava. Řád křižovníků – strážců Božího hrobu Jeruzalémského přišel v roce 1190. Řád křižovníků postupně zbohatl. Ve druhé polovině 13. století vznikly nové budovy kláštera. Rovněž byla zahájena výstavba nového kostela, jenž byl částečně vysvěcený roku 1276, nebyl však zcela dokončen ani do roku 1295, neboť se na dostavbu chrámu vybíraly odpustky. V roce 1393 výstavba pokračovala a celý areál byl organicky včleněn do okolní zástavby. Za husitských válek roku 1420 křižovnické proboštství zaniklo, řádoví bratři byli vyhnáni a konvent s kostelem byl pobořen. Po jejich návratu v roce 1440 zde žili jen dva mniši, probošt a kantor v klášterním škole (na místě domů čp. 270 a 271). V roce 1531 byla zderazská kanonie převedena na ženskou křižovnickou větev. Po Bílé hoře došlo k vzestupu řádu a po třicetileté válce pak k plné obnově konventu. Výstavbě kostela svatého Petra a Pavla předcházel nerealizovaný plán lenního advokáta Jana Stefanna postavit zde rozsáhlý poutní areál. Ten by propojoval mariánský a christologický kult s úctou k jednotlivým svatým. V jedné z částí ukryté za ambity uprostřed rajského dvora měla vzniknout křížová cesta. V roce 1715 byl za nového probošta Jana Bedřicha Josefa Steinmanna položen základ nového barokního kostela, a to díky velkému soukromému odkazu pražského měšťana Mazánka (daroval 10 000 zlatých) a daru císaře Karla VI., který věnoval 20 000 zlatých. Základní kámen ke kostelu položil svatovítský děkan Bohumír Hebst 14. listopadu 1715, vysvěcení stavby proběhlo roku 1721. Kostel přestavěl podle svého návrhu do barokní podoby Jan Blažej Santini. Josefem II. byl klášter dne 24. července 1784 zrušen. Budovy a pozemky byly předány c. a k. eráru a využívány armádou jako kasárna. V roce 1898 celý komplex odkoupil Český polytechnický ústav Království českého, předchůdce dnešního Českého vysokého učení technického, který následně všechny budovy s výjimkou budovy proboštství zboural. V letech 1871–1874 byl na místě kláštera postaven komplex budov ČVUT, který do svého využívání začlenil budovu proboštství. Roku 1904 byl kostel zbořen (v rámci pražské asanace) a spolu s ním nízké stavby k němu přiléhající, kromě kaple Božího hrobu. Poblíž kaple na dvoře jsou patrné části gotických lomených oblouků z původní křížové chodby. Dodnes zachovaná budova probošství je barokní dvoupatrová stavba, s prostou fasádou.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_k%C5%99i%C5%BEovn%C3%ADk%C5%AF_str%C3%A1%C5%BEc%C5%AF_Bo%C5%BE%C3%ADho_hrobu_(Zderaz)
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Petra_a_Pavla_(Zderaz)
Dojmy: Dříve velmi rozsáhlý areál kláštera, ze kterého se dodnes zachovalo pouze probošství a kaple.
